Vítězslav Houška

spisovatel a publicista
autor knih:
Nad šachovnicemi celého světa
Šachy s úsměvem
Tam všichni hrají šachy...
společně s Vlastimilem Hortem a Lubomírem Kaválkem připravuje knihu o Karlu Opočenském

Milovník nekorektních gambitů

[06.09.2010 11:46:11]

 

Měl takové docela obyčejnské jméno – František Frič, ale jeho stopa, kterou zanechal v dějinách našeho šachu, je bezpochyby neobyčejná. Šachy hrál, o šachu psal; a v obou těchto činnostech si počínal výtečně. Že jste o něm ještě neslyšeli? Vaše chyba. Neboť jste zřejmě listovali šachovým dějepisem příliš kvapně.
    Řečený Frič disponoval minimálně dvěma talenty. Šachovým velmistrem se sice nestal, ale jeho šachové výkony (a turnajová umístění) měly mistrovský břink. Že cosi o šachu ví, dokumetuje výsledná tabulka přeboru Prahy 1929, v němž se pětadvacetiletý talent umístil za Flohrem, který byl o 4 roky mladší, ale už světoznámý. František Frič měl toulavé boty, podšité šibalskými spády: zúčastnil se turnaje Dělnického šachového svazu v Leningradě; vynikal, pronikal, unikal; pražský rodák ukazoval finským šachistům svoji dovednost i  v simultánkách.
   Měl přízeň pro šachové úsměvy i rozmary, experimenty i výstřednosti. Byl přesvědčen, že šachy jsou zrcadlem života a zobrazují věčnou lidskou touhu po zábavě. Ve vážných partiích volíval jako černý trucovitá zahájení, jako například 1.e4 g5, potažmo 1.d4 g5. Pozorovatelům se zdávalo, že lišák František Frič snad ani tak neusiluje o vítězství, jako o študáckou legraci. Když kdokoli přišel s nějakým novým „senzačním“ a dosud neprobádaným gambitem, vždy našel vnímavé pochopení u tohoto zarputilého milovníka šachových kuriozit. Vizme partii z roku 1925 otištěnou s žertéřovými poznámkami ve sportovním časopisu Rekord, který redigoval:
    Judenič – Frič. 1.d4 g5 (Redaktor prosí o prominutí, že opouští hranice své příslovečné skromnosti a reklamuje toto podivuhodné zahájení pro sebe; hrál je totiž r. 1925 v četných turnajových i korespondenčních partiích) 2.Sxg5 c5! 3.dxc5 b6 4.cxb6 Dxb6 5.b3 Sg7 6.c3 Sb7 7.Jf3 Jc6 8.e3 Jb4 9.Sd3 Vc8 10.Dd2 Dc5 11.Sf4 Sxc3 12.Jxc3 Dxc3 13.Dxc3 Vxc3 14.Se5 Vxd3 15.Sxh8 Jc2+ 16.Ke2 Sa6 (Hrozí Vd4 mat) 17.Jd2 Jxa1 18.Sxa1 Vxb3+ 19.Kf3 Va3 20.Vb1 f6  21.Vb2 a partie skončila při nestejných střelcích remízou. Můj vkus je předsudečný. Například si nerad přehrávám remízové partie. Jenže – věřte mi – tahle Fričova frišná remíza je poutavější než sága o hraběti, jejž Dumas poctil dumavým jménem Monte Cristo.
    František Frič číslo 2: komentátor, redaktor, spisovatel; chrlič nápadů, mistr slova, velmistr vtipu. Až dosud se šachoví glosátoři mohli projevovat pouze jednou za čtyři týdny v časopisech, které měly měsíční periodicitu. Žurnalista Frič tuto tradici zrušil a začal vydávat Šachový týden. Kdo ze závistivců očekával nezdar a rychlý krach, byl rychle zklamán. Protože Fričův týdeník (i když mohl vycházet už pouze v nešťastném období 1937-38, kdy se blížil truchlivý konec samostatnosti české) byl skvostem české šachové žurnalistiky.
    František Frič je spoluautorem dvou šachových spisů, jejichž vzácnost stoupá s kvadrátem času. S Karlem Opočenským vydal knihu o slavném turnaji AVRO, kterého se v listopadu 1938 zúčastnilo osm nejsilnějších šachistů tehdejší současnosti (zvítězili Keres a Fine, a až za nimi se umístili slavnější velikáni a veličiny v pořadí Botvinnik, Aljechin, Euwe, Reshevsky, Capablanca, Flohr). O dva roky později se postaral o to, že kniha o přeboru v Rakovníku rozkvetla krásou vynalézavých metafor, dojemných úvah a vtipných postřehů. Autoři jsou sice opět dva, Frič a Opočenský, ale tuším (tak trochu i ze své osobní zkušenosti), že role byly symetricky určeny: mistr Opo okomentuje partie, mistr F. F. vdechne dřevěným figurkám, i lidem kolem šachovnice, život a vtip.

     František Frič musel odejít od své nedokončené šachové symfonie v necelých 38 letech v roce 1942. A to proto jen, že nacisté měli na rasový původ obyčejných (i neobyčejných) šachistů svůj nemilosrdný názor.

 

zobrazeno(7203x) | příspevky(2x)

formulář pro příspvěvky




kontrolní kód

příspěvky k článku

09.11.2010 22:46:41 | Radek Hendrych

Váš sloh s hladkým náskokem splňuje velmistrovskou normu...:-)

22.09.2010 22:57:22 | Lenča Mahovlič

Škoda ho. Byla to nesporně osobnost, jakých dějiny našeho šachu příliš nezaznamenávají.

Untitled Document



ceskecasino.com

www.praguechess.cz |
reserved by Pražská šachová společnost, o.s. | designed by pb | optimalized 1024x768 IE, FireFox