Vítězslav Houška

spisovatel a publicista
autor knih:
Nad šachovnicemi celého světa
Šachy s úsměvem
Tam všichni hrají šachy...
společně s Vlastimilem Hortem a Lubomírem Kaválkem připravuje knihu o Karlu Opočenském

Durasův gambit

[03.11.2010 21:28:48]

 

Snad to bylo štístko, snad jenom náhoda, ale fakt je, že jsem míval možnost rozmlouvat, smát se, filozofovat, jakož i popíjet všelijaké nápoje s mnoha velkými velmistry šachu. A vždy, když uzrál čas, jsem jim položil obmyslnou otázku: Koho, mistře, pokládáte (pokládáš) za nejlepšího českého šachistu všech dob? Nikdo z nich neodpovídal rád, hbitě a jednoslovně. Všelijak se mračili, mručeli, hnětli si bradu, váhali. Možná i proto, že někteří z dotazovaných patřili mezi nesporné kandidáty této tipovací soutěže.
    Luděk Pachman posléze propověděl, že prvním mužem naší šachové historie je zřejmě Salo Flohr, kvůli němuž přijel v roce 1938 do Prahy Aljechin, aby s ním sjednal podmínky utkání o mistrovství světa. Miroslav Filip i Vlastík Hort usoudili, že první mezi našimi prvními je patrně Richard Réti, génius s nejširším šachovým rejstříkem. (Marně jsem pak oba přesvědčoval, že právě oni, Miroslav i Vlastimil, se mohou přece prokázat nejhodnotnějšími turnajovými výsledky a že by se tedy i oni mohli možná ucházet o první cenu této virtuální soutěže.) Taktéž jsem chtěl vědět, koho za mistra českých velmistrů pokládá Bedřich Poucha, bohém šachové periférie a vladař šachovny U Nováků. Jedině on se nerozmýšlel: „Náš největší šachista je Rudolf Charousek.“ Tu musíme Pouchovo tvrzení doplnit zmínkou, že z našich pouze zde jmenovaný Charousek dokázal porazit Laskera a dělit se s legendárním Čigorinem o první místo před Pillsburym, Schlechterem, Tarraschem a Maróczym. A že kdyby nezemřel Charousek tak neodpustitelně mlád už ve 27 letech, tak by možná opravdu došlo na Laskerův výrok: „S tímto mladým mužem budu muset už brzy bojovat o světový šampionát.“
    Také Luboš Kaválek se vrací do vzdálené minulosti: „Nevím, Vítězoslave, zda do Tvé ankety můžu zasunout Wilhelma Steinitze, mistra světa a pražského okolí. Narodil se v Praze a tam taky začal hrát šachy. Podle mého názoru je to ten nejsilnější český šachista, i když on sám sebe považoval zprvu za Rakušana a později za Američana.“
    Před mnohými léty jsem stejnou otázkou vystřelil i na samotného Sala Flohra. Odpověděl bez přemýšlení a rezolutně: „Duras!“ A se stejným kandidátem jsem vyrukoval na velkého Opa. Jeho stanovisko: „Duras? Asi ne. Patří sice k těm velikým šachistům naší historie, ale - největším? Tím není. Protože příliš brzy a příliš zbytečně opustil své dílo. Českému šachu dal hodně, to je pravda, ale taky mu hodně zůstal dlužen. Jeho umění a mistrovství zůstalo symfonii nedokončenou.“
    Ačkoli moje šachová hodnost mě neopravňuje plést se do rozhovoru moudrých, přece jen si dovoluju maličko rozvést Opočenského ideu. A to tak, že orecituju, co soudil Tomáš Garrigue Masaryk o svých dvou velkých předchůdcích – o Františku Palackém a Karlu Havlíčkovi. Samozřejmě obdivoval a uznával oba. Palackého měl rád, Havlíčka miloval. Palackému zazlíval, že v šedesátých letech 19. století, když to národ nejvíc potřeboval, odešel z politického života. Prý pro uspokojení své ženy, která byla postrašena eventuálními represemi z tajných vládnoucích kruhů. Takové vysvětlení TGM odmítá: „Palacký svou politickou neúčast omlouvá slibem daným ženě, tedy důvodem, jehož platnost sotva uznáme, vidíme-li, jak Havlíček se tímto důvodem ve stejné době upoutat nedal. Neříkám, že Palacký měl dělat, k čemu se necítil povolán, vytýkám jen důvod, který pro to uvádí.“
    Před první světovou válkou náležel Oldřich Duras k největším osobnostem světového šachu. Nebifloval teoretické veršíky, hrál útočně a podle své paličaté hlavy, byl bojovník i umělec, mnohem častěji vítězil než prohrával, remízami téměř opovrhoval. Porazil například Čigorina, Laskera, Tarrasche, Spielmanna, Schlechtera a v roce 1914 i Capablanku, zkrátka celý tehdejší šachový Olymp.
    Po válce se už Duras na žádném turnaji neobjevil a dal přednost klidnému domácímu a rodinnému štěstí. Duras prý nehraje proto, říkalo se, že mu nechtěli v úřadě povolit půlroční dovolenou na přípravu k turnaji; někteří tvrdili, že Durasova manželka nepřeje jeho šachové zálibě; jiní konečně měli za to, že mistr nechce riskovat případné neúspěchy.
    Do turnajových sálů se tedy Duras (1882-1957) už nikdy nevrátil, ale šachovými figurkami se potěšoval až do smrti. Upsal se skladebnému a studiovému šachu (zkomponoval 40 vynikajících studií a 50 úloh, většinou trojtažek), občas si zahrál i docela normální partii, ale výhradně pro pobavení sebe i několika stálých kavárenských diváků. Překvapení první: Duras hrál zásadně s černými kameny; překvapení druhé: jeho pravidelnými soupeři byla konzultační dvojice - sekční šéf Jan Hamr a vrchní školní inspektor Rudolf Bílek; překvapení třetí: vždy se povinně hrál Durasův (a zcela určitě nekorektní) gambit, který vzniká po tazích 1.e4 f5. Velmistr v těchto partiích vlastně poskytoval svým amatérským protivníkům výhodu figury. Snad aby bylo více legrace, snad aby se sám musel víc namáhat, kdo ví... Jedna taková partička pronikla i do Lidových novin a komentuje ji proslulý šachový publicista Amos Pokorný.
 
Hamr a Bílek – Duras.  Praha, 8. 4. 1936.
1.e4 f5 2.exf5 Jf6 3.g4 d5 4.g5 Sxf5 5.gxf6 e5 6.Dh5+ (Prý Rejfířův návrh) g6 7.Dh4 Dd7 (Je nutné zabránit tahu f7+, který se nehodí k útočnému plánu černého) 8.Jf3 Jc6 9.Sb5 0-0-0 10.d3 (Snad mohl bílý zkusit 10.Sxc6 a pak Jxe5) Ve8 11.Jbd2 e4 12.dxe4 (Bez této výměny by si byl bílý ulehčil obranu) dxe4 13.f7 (Snaží se rozbít postavení černých pěšců na dámském křídle; lépe však vyhlíží skromné Jg5) Dxf7 14.Sxc6 exf3+ (Útok vrcholí, bílý bude mít o celou věž víc, ale černý útok se prakticky stane neodolatelným, protože útočných možností je mnoho, zatímco pro obranu bude vždy jen příliš úzká cesta) 15.Sxe8 Dxe8+ 16.Je4 (Každý by tak hrál a přece Kf1 je o něco lepší, třebaže se zdá, že král musí v několika tazích zahynout) Sxe4  17.Se3 (Vyhlíží slibně, ale ve skutečnosti vede k prohře. Nutné bylo 0-0, ale pak by hrál černý g5 a brzy by si vynutil otevření sloupce g) Sb4!! (Pěkný úvodník k závěrečnému útoku) 18.c3 Db5 19.0-0-0 (Stejně nestačí ani 19.Dh3+ Kb8 20.Df1 Sd3 21.Dh3 Sxc3+ 22.bxc3 Db2 23.Dxf3 Dxc3+ 24.Kd1 Vd8+ atd.) Sxc3! (Na všech stranách se ukazují maty) 20.b3 De2 21.Sd2 (Nebo 21.Vd2 Sxd2+ 22.Sxd2 Vd8 s dalším Dd3) Dd3 a bílí se vzdali.
 

zobrazeno(15922x) | příspevky(13x)

formulář pro příspvěvky




kontrolní kód

příspěvky k článku

24.10.2022 22:16:19 | Angel Vera

¿Qué es la licencia de apertura o licencia de actividad?

Un permiso de actividad o permiso abierto es un documento público destinado a acritar el uso de un espacio, ya sea un local comercial, una nave industrial, una oficina o una oficina para una misión económica determinada. Este documento como es la licencia de actividad garantiza las condiciones de habitabilidad de la instalación y las condiciones en las que realizan sus funciones. Entre ellos, se especificarán de conformación con la ley factores relevantes como la escala, el área, la accesibidad, la seguridad, las instalaciones o la protección contra incendios.
 
Tipos de actividades
 
Existen diferentes tipos en función del grado de peligrosidad que puede acarrear la actividad o el impacto que la actividad puede tener sobre su entorno en algunos casos, dividiéndose básicamente en dos categorías.
 
Actividades inocuas o no calificadas: El trabajo a realizar no es ni peligroso ni molesto. Debido a que no causa inconvenientes, es adecuado para pequeñas empresas, oficinas, servicios, comercio textil y todas las empresas legalmente establecidas.
 
Actividades calificadas o clasificadas: Son actividades molestas, peligrosas o insalubres por sus efectos negativos. Un ejemplo de este tipo de negocios son los clubes nocturnos, industrias, bares y todos los negocios que se establezcan reglamentariamente.
 
¿Qué actividades requieren licencia de actividad?
 
Esta licencia es necesaria para cualquier actividad que se califique como insalubre, molesta, peligrosa o nociva. Adicionalmente, se requiere un permiso de actividad para aquellas actividades que requieran medidas correctivas sanitarias, ambientales o de seguridad.
 
¿Qué pasa si caduca una licencia de obra?
 
Una vez caducada la licencia de apertura Sevilla, se cancelará la autorización, no se iniciará ni continuará la construcción sin solicitud, y se expedirá una nueva autorización compatible con el urbanismo vigente...un año desde la fecha de caducidad Una vez declarada, obra pendiente podrán estar sujetos a un régimen de construcción obligatorio.
 
Contrata a través de nuestra web o nuestro teléfono tu licencia de apertura o licencia de actividad para abrir negocio en Sevilla. Licencias y Proyectos Promatec cuenta con los mejores profesionales para obtener cualquier tipo de licencia de apertura de forma rápida, sencilla ya un precio bajo sin competencia.
 
Te asesoramos para la búsqueda activa de tu local comercial y la elección de la mejor ubicación para tu negocio. 

 

24.10.2022 18:52:29 | mobiliario hosteleria

 

 

Uno de los aspectos fundamentales para asegurar un alto nivel de rendimiento de los filtros campana industrial es que la campana esté siempre lo más limpia posible. Si no sabes cómo conseguirlo, te recomendamos visitar la página  web del mobiliario hosteleria.

 

 

11.05.2022 19:21:51 | Nishaknapp

 Types of Casino Games

11.05.2022 14:48:34 | Nishaknapp

 Top Baccarat Players in the History settling on games

03.07.2021 19:52:56 |

 Neviditelný řetězec https://hearingaidsrochesterny.com

25.02.2011 12:58:20 | Kolář

 Dobrý den pane Houško,

dovolil bych si oponovat,  že z našich pouze zde jmenovaný Charousek dokázal porazit Laskera. V roce 1936 tak učinil Salo Flohr dokonce 2x na turnaji v Moskvě a Nottinghamu.

Ať se vám daří.

05.11.2010 14:08:09 | Luděk Sedlák

Článek pana Houšky je jako vždy milým pohlazením po šachové duši, a proto si myslím, že diskuse by neměla sklouznout k dohadům, zdali Duras porazil či neporazil Laskera a Capablancu. Sice se zdá, že skutečně nikoliv, ale na druhou stranu seznam světových es, která donutil ke kapitulaci, lze rozšířit např. o Nimcoviče, Rubinsteina, Marshalla a dokonce i samotného Alechina (byť tehdy ještě nebyl na vrcholu své slávy). V každém případě není pochyb o tom, že se mistr Duras mohl směle měřit s kýmkoli ze světové špičky a jeho předčasným odchodem do šachového důchodu přišel svět o řadu šachových skvostů, které by ještě bezpochyby strvořil. Historka o Durasově gambitu je krásnou vzpomínkou, o to hezčí, že nejde o opakování sice skvělých, ale notoricky známých Durasových partií (Duras-Cohn, Duras-Spielmann aj.). Mimochodem - drobná zmínka o tomto svérázném gambitu je i ve zmíněné publikaci Duras vítězí, kde jsem našel ještě jednu pozoruhodnou zajímavost. Letos uběhlo rovných 100 let od turnaje v Hamburku, kde skončil Duras druhý a právě tam porazil mimo jiné Schlechtera, Nimcoviče a Alechina. Díky za moc hezký článek.

 

04.11.2010 16:23:12 | David Navara

Dobře, děkuji za upozornění, knihy o Durasovi snad jsou dostatečně směrodatným pramenem. Jak vidím z některých narážek pana/paní Cwmbran v posledních dvou větách, alespoň někteří lidé čtou mé články a dokonce i občasné komentáře v internetových diskusích. Což mě těší, ale znamená to i určitou zodpovědnost - musím si dávat záležet na tom, co píši.

04.11.2010 15:28:04 | Cwmbran

Oprava - o posledním odstavci nepřemýšlejte. „Bobby Fischer proti českým velmistrům“ jsem si právě teď nepochopitelně vyložil jako "Češi proti mistrům světa."

04.11.2010 15:20:46 | Cwmbran

Citát „Zajímavě sehraná koncovka ... se doposud uveřejňuje v odborných knížkách“ se týká partie Duras - Capa 1913, kde Capa vyhrál věžovku 4-3 pěšci na jednom křídle = viz Levenfiš, Smyslov - Těorija ladějnych okončanij. Mám knihy Oldřich Duras, velký mistr šachové kombinace (napsal Louma a kolektiv, vyšlo 1954) a F. J. Prokop - Duras vítězí (1944). Na konci druhé knihy je  přehled zahraničních turnajů s Durasovou účastí s výsledky. Ten považuji za směrodatný.

Partie, neuvedené v tomto přehledu, patří do článků o Járovi Cimrmanovi.  

Knihu „Bobby Fischer proti českým velmistrům“ (vázanou v kůži někoho) nemám, ale odhaduji, že tam vítězné Durasovy partie, zmíněné v článku, nenajdeme.

04.11.2010 10:55:13 | Vítězslav Houška

Prodávám, jak jsem koupil. (Latiníci říkají: Relata refero.) Kupoval jsem za laciný peníz: Našel jsem si příslušné heslo na internetu a dozvěděl se (Libor Vykoupil, Český rozhlas Brno, leden 2007), že Duras dlel v rozmezí let 1913-14 v New Yorku, kdež se zúčastnil Klubového turnaje,  v němž se umístil na 2. místě za Capablankou, ale vítěze zdolal. Autor textuje: "Zajímavě sehraná koncovka z partie dvou nejlepších hráčů turnaje v New Yorku se doposud uveřeňuje v odborných knížkách teorie a praxe..." Durasova vítězná (?) partie s Laskerem má asi stejnou historii.

04.11.2010 06:42:46 | David Navara

Pěkný článek! V šachové historii se až tolik nevyznám, takže nevím, jak to bylo s těmi partiemi s Capablancou a Laskerem. Jen bych upozornil na to, že v databázích některé turnaje chybějí, takže Duras opravdu mohl porazit Laskera i Capablancu. Ale nevím, jak to bylo doopravdy.

04.11.2010 01:09:18 | Cwmbran

Duras - Capablanka * remíza a prohra

Duras - Lasker * prohra

V roce 1914 se Duras účastnil pouze nedohraného turnaje v Mannheimu, kde Capablanka nehrál.

Untitled Document

starší články




ceskecasino.com

www.praguechess.cz |
reserved by Pražská šachová společnost, o.s. | designed by pb | optimalized 1024x768 IE, FireFox