Luděk Sedlák

Luděk Sedlák (nar. 1954). Kdysi korespondenční hráč a skladatel šachových studií, dnes amatér 1.VT, věrný služebník bohyně Caissy. Vydavatel časopisu Šemík.

Boj o Mariku aneb Utkání Sněženek a Machrů očima filmového diváka

[09.12.2011 10:34:55]

    Zápas mezi mladými mistryněmi a šachovými veterány byl nazván podle kultovního filmu z osmdesátých let. Náhoda tomu chtěla, že film Sněženky a Machři šel letos v televizi prakticky zároveň se zahájením 4. ročníku tohoto netradičního klání. Nevím, zda aktéři zápasu film znají, ale snad je potěší, že s ním možná mají víc společného, než sami tuší. Film jsem sledoval snad už podesáté, jako vždy s velkou chutí a potěšením. Se stejným zájmem sleduji na webu partie a průběh zápasu, a tak mě napadlo sepsat vše, co spojuje film s šachovou akcí v Mariánských Lázních. Právě se hraje 5. kolo a při něm si dávám dohromady všechny souvislosti.

Jednou z ústředních postav filmu je krásná Marika, do níž se kluci bláznivě zamilují. Začíná to slibně, Marika – Mariánské Lázně, první spojení filmu a šachové akce je na světě. Svůdnou Mariku představuje v Mariánkách indická modelka Tania Sadchev. Jako oko v hlavě ji hlídá přísný otec, profesor Karda – dnes její partner u šachového stolku, velmistr Boris Gulko. Stejně jako ve filmu žárlivě střeží každý její pohyb a nespustí ji z očí. Kromě Mariky jsou tu další atraktivní dívky, Sněženky Eva Kulovaná, Natalia Pogonina a Maria Muzyčuk. Určitě by si „daly říct“, ale trojice Machrů má oči jen pro svou favoritku a všemožně usiluje o Maričinu přízeň. Vůdcem Machrů je dívkami obletovaný šéf třídy Viki Cabadaj; trochu bohém, trochu frajírek, vždy vtipný a neustále v centru pozornosti. Nemůže jím být nikdo jiný než kapitán šachových Machrů Vlastimil Hort. I pana Horta ženy a dívky zbožňují; dovede získat jejich přízeň a umí to s nimi nejen za šachovnicí – jeho tři manželství jsou toho jasným dokladem. S Vikim Cabadajem sdílejí dobré i zlé jeho dva kumpáni: citlivý Radek Převrátil a nesmělý Karel Mácha – zde v Mariánkách velmistři Rafael Vaganjan a Robert Hübner. Nemohu zamlčet, že v jedné scéně filmu se Karel Mácha zpil do němoty; to je fakt a nic s tím nenaděláte, pane doktore Hübnere, mohl byste mi někdy vyjít vstříc, aby ta iluze byla dokonalá.
Zpět ke krásné Marice a jejím třem nápadníkům. Machři se ve filmu domluvili, že si navzájem nepolezou do zelí a o Mariku si zahrají karty. „Jinak nám ji přebere ten přiblblík instruktor,“ pravil Viki a jeho kamarádi mu dali zapravdu. Promiňte, pane Matocho, role instruktora Brťky (přejmenovaného na Prťku) zbyla na Vás. Hrálo se oko, bank, a tím největší šance na výhru, držel v rukou Viki. Radek si vytáhl dvaadvacet a karty zahodil, Karel si karty ponechal a čekal na Vikiho verdikt. „Ani voko!“ vítězně pronesl Viki. Karty zahodil, možná s úlevou, i Karel Mácha, právo na Mariku vyhrál Viki Cabadaj. Jak ale víme, láska to nebyla opětovaná, Marika dala přednost instruktorovi Prťkovi a Vikiho pokus o sblížení skončil přesně mířenou fackou.
Dá se ta scénka přenést do Mariánských Lázní? Proč ne, byť s malou změnou. Machři tentokrát nehrají o Mariku karty, nýbrž šachy. Půvabná Tania Sadchev to ještě neví, ale kdo z Machrů dnes dosáhne nejlepšího výsledku, ten na ni – Mariku – získá výsostné právo. Může to dopadnout stejně jako ve filmu? Čas pokročil, podívejme se do hracího sálu. Marika svou partii s přísným otcem už dohrála a zatím netuší, jak důležité jsou pro ni výsledky na ostatních šachovnicích. Ve filmu jako první zahodil karty Radek Převrátil. Kupodivu to souhlasí, Rafael Vaganjan dává svou partii s Marií Muzychuk ještě před časovou kontrolou za remízu. Po chvíli rezignuje i Karel Mácha: Robert Hübner nekazí scénář a s Natalií Pogoninou rovněž jen remizuje. Věřte, nevěřte, trumfy i dnes drží v rukou Viki Cabadaj – Vlastimil Hort. Ve své partii s Evou Kulovanou vítězí a Tania Sadchev (promiňte: Marika) připadne právě jemu. Dejte si ale dobrý pozor, pane Horte, víte, jak neslavně dopadl ve filmu Viki!
Stylově přesně 11. prosince (v poslední den šachového klání) vysílá televize druhý díl filmu, Sněženky a Machři po 25 letech. Těžko dnes odhadnout, jestli se stejného jubilea dočkají také mariánskolázeňské šachové zápasy. V každém případě jim popřejme hodně zdaru, a to nejslavnějším citátem ze Sněženek a Machrů: „Vydrž, Prťka, vydrž!!!“
Luděk Sedlák
 

zobrazeno(11720x) | příspevky(1x)

vkládání nových příspěvků bylo pozastaveno

příspěvky k článku

10.12.2011 12:50:06 | Luděk Sedlák

Vysvětlení a omluva

Když nějaký článek potřebuje vysvětlení, znamená to, že je napsaný blbě. Právě to se teď bohužel stalo mně. Myšlenka přirovnat aktéry zápasu k postavám z filmu a popsat 5.kolo jako "boj o Mariku" se mi zdála vtipná a neotřelá. Jedinou méně kladnou postavu (instruktora Prťku) jsem přidělil Pavlu Matochovi, což mělo svůj význam, který se ukáže v samém závěru článku.

První názor na blog (v tu chvíli měl teprve asi 50 přečtení) mě docela překvapil: Prosím tě, co ti ten Matocha udělal, žes ho tak natřel? Co blbneš, tak to nebylo vůbec míněno, odpovídám a vysvětluji, že jsem jen použil citace z filmu a že slavná hláška v poslední větě blogu (v podstatě přání, aby tradice utkání Sněženek a Machrů vydržela co nejdéle) nemůže směřovat k nikomu jinému, než k hlavnímu organizátorovi. Když jsem podobný názor uslyšel podruhé (oba byly od přátel, takže se jim dá věřit), už jsem se zarazil a začal článek znovu studovat větu po větě. Bohužel musím uznat, že jsem to napsal fakt blbě, ta věta o přidělení role instruktora Prťky, zejména ve spojení s citací předchozí Cabadajovy hlášky, je vtipem, který se nepovedl. Působí (byť nechtěně) opravdu urážlivě, teď po několikanásobném přečtení dokonce i na mě samotného, a tím spíš na někoho, kdo film dopodrobna nezná.

Vím, co Pavel Matocha pro šach dělá, a velice ho uznávám, nejen jako skvělého diplomata a organizárora (z mého předchozího blogu o jízdě šachového vlaku to snad bylo jasně poznat). Omluvu po mně nežádal (nevím, třeba by o ni ani nestál), dokonce je možné, že vzhledem k svým povinnostem v Mariánkách tento blog ještě ani nečetl. Nezastávám však názor, že "blog snese všechno", proto považuji uveřejnění omluvy za svou povinnost, bez ohledu na to, že budu možná některými čtenáři nařčen ze servility. Takže: za výše popsané formulace, které nebyly myšleny zle, ale mohou tak působit, se omlouvám Pavlu Matochovi i čtenářům.

Luděk Sedlák

 

Untitled Document

starší články




ceskecasino.com

www.praguechess.cz |
reserved by Pražská šachová společnost, o.s. | designed by pb | optimalized 1024x768 IE, FireFox