Michal Špaček

Amatérský šachista, profesionální ekonom

CFA podruhé - a o úroveň výš (1. část)

[23.06.2015 19:50:30]

Zase je první sobota v červnu a já jsem znovu na mezinárodní zkoušce CFA, jen o úroveň výš. Oproti minulému roku jsme přesídlili z Kongresového centra do hotelu Andel´s, což je dobré, protože to mám od matky blíž. Před rokem jsme byly všechny tři úrovně v jednom velkém sálu, teď jsme rozkouskovaní po úrovních (a možná ještě napůl), takže je nás v sále Moldavite III (mnou překvapivě promptně přeloženo jako Vltavín 3) o něco více než padesát, což je skoro domácké prostředí.

Jsou tu převážně Češi, k mému překvapení i muž s vestou, který loni četl pouze názvy kapitol – očividně je více způsobů, jak zkouškou projít a není potřeba být zcela připraven.

Pak jsou tu i Slováci a i pár cizinců, vedle mě si například sedne Číňan.

„Where are you from?“ ptám se ho zvědavě.

„I am from Ostrava,“ odpovídá Čuo Čang (v pinyinu Zhuo Zhang), který studuje Vysokou školu báňskou v Ostravě a na zkoušku přijel se spolužačkou, rovněž čínskou Ostravankou.  Když jsem mu prozradil, co dělám, ptal se, jak moc se CFA u nás uznává. Řekl jsem, že moc ne, což bylo vidět i na našem miniaturním sále.

Rovněž se dozvídám, že první úroveň udělal v prosinci ve Varšavě (v Praze se v zimě nedělá), výsledky se dozvěděl v únoru, učí se od března a není si jistý, jestli všechno zvládl.

V porovnání s ním jsem v pohodě. Já se učím od října, kdy jsme ve čtyřech založili studijní skupinu a začali se scházet nejprve každý týden v pondělí, od ledna (začátku Pražského šachového přeboru) v úterý.  Z původních čtyř lidí jsme se nakonec scházeli jen dva, ze setkání se však stal pravidelný rituál.

Sešli jsme se v podvečer před Florentinem (kolega zčerstva z práce v ČEZu, já hodinu a půl po práci, přičemž mezičas jsem strávil odlovem pražských kešek), vyjeli do osmého patra administrativní budovy. V pondělí jsme pozdravili slečnu Bělinovou (kterou jsem identifikoval jako asistentku P. Matochy na šachových akcích), v úterý její kolegyně a pak jsme se v zasedacích místnostech EY mučili hodinu až hodinu a půl otázkami.

Po schůzce jsem odjížděl domů opakovat si ve vlaku, zatímco kolega pokračoval na schůzku Toastmaster International pilovat řečnické a vůdčí schopnosti. Od října do března jsme projížděli otázky z učebnic (šest tlustých svazků v originální verzi, pět ve verzi zkrácené), od dubna pak otázky z testů (já si za měsíc přečetl učebnice podruhé), v květnu už jen testy.  Posledních čtrnáct dní ve velmi zostřené verzi (na čas a po celý den).

Bylo to stejně náročné jako loni s podobnými poruchami spánku, hodinami strávenými s kalkulačkou, blokem, tužkou a tabletem s učebnicemi a učením brzy ráno, pozdě večer a na cestě vlakem do práce a domů. Minulý rok jsem se divil, co vzhledem k rozsahu učiva pro první stupeň zbyde na druhou úroveň. Pak jsem zjistil, že finance jsou tak rozsáhlý obor, že se na studium vždycky něco najde. Naučil jsem se odhadovat hodnotu společností, nemovitostí i finančních derivátů několika různými způsoby. Počítal jsem cenu opcí i dluhopisů na kalkulačce pomocí binomiálního stromu (praxí ověřeno, že při tomto výpočtu zaručeně neusnete). Tloukl jsem si do hlavy, jak poznat, která měna je podceněná či přeceněná, a jak z toho arbitráží vydolovat zisk.

Občas se mi stalo, že čerstvě nabyté zkušenosti přišly nečekaně vhod – třeba, když se v práci objevili zástupci private equity kapitálu s nabídkou investice a já vykázal orientaci v tajuplných termínech typu TVPI, ratchet či carried interest (Study session 13, Reading 40 „Private equity valuation“). Anebo když si šéf lámal hlavu nad oceněním úrokového swapu, což jsem promptně provedl dle Study session 17, Reading 50 „Swap markets and contracts“. Když jsem koukal do Bloombergu, tak mi najednou začaly dávat smysl do té doby záhadné pojmy jako „Adjusted Beta“ či „Z-Spread“ a také jsem zjistil (a spočítal), jak se z ceny akcie, výše dividend a jejich předpokládaného růstu dá odvodit trhem očekávaný výnos či naopak.

Docházelo i k dalším pozitivním výsledkům. Při vyučování volitelného semináře Velké příběhy peněz na PORGu jsem se přestal obávat, že mě studenti chytnou na chybách ve výpočtu, a jen tak mimochodem šířil čerstvě nabytá moudra, zda má růst zahraničního obchodu větší efekt na růst ceny bytů anebo skladových ploch (Study Session 13, Reading 39 „Publicly Traded Real Estate Investments“) anebo co nelegálního vlastně provádí Gordon Gekko ve filmu Wall Street (Study Session 1, Ethical and Professional Standards, především Standards II – Integrity of Capital Markets).

Ráno před zkouškou jsem místo opakování vyřešil pár šachových taktických cvičení. Při cestě na Smíchov jsem vystoupil o stanici dřív a odlovil dvě kešky, takže jsem se začal cítit jak geniální superman.

A tak zatímco kolega i student Čang říkali, že by potřebovali ještě tak čtrnáct dní a čtvrtý člen studijní skupiny na zkoušku ani nepřišel (což se stane zhruba pětině všech přihlášených), já v duchu žasnu nad tím, jak mi to dnes krásně myslí, že snad ani nemohu být připraven líp.

Byl jsem mnohem méně nervózní, než před šachy, a kdybych mohl, tak bych křičel na zkouškový dohled, ať už neotálejí a rozdají otázky, protože se nemohu dočkat, až to budu mít za sebou a po osmi měsících nastane klid.