Otakar Válek

Novoborák, ředitel strojírenské firmy Aktivit a šachista

64 tučných let

[03.12.2012 10:23:18]

 Život člověka je spousta různých možných životů, ze kterých se uskuteční jenom jeden, nebo jenom několik, zatímco ty druhé se projeví jen kuse, na chvíli nebo vůbec nikdy.                                      Karel Čapek: Obyčejný život 

 "Takhle to dál nejde, Miloši. Musíš zhubnout!" Osopil jsem se na kamaráda, seznav, že výtky a prosby svých nejbližších bere na lehkou váhu. "Já bych rád. Jenže tobě se to lehce řekne, když nevíš, co je hlad", opáčil novoborský šachista s postavou zápasníka sumo. "Moje dietoložka mi ostatně řekla, že mohu jíst, co chci, zakázala jen zeleninu“?!?

 Můj kolega z novoborského déčka, dobrosrdečný Miloš Koudelka, je rozený funkcionář. Zatímco většina z nás inklinuje k tomu, aby si mohli zahrát a o nic jiného se nestarat, on po desetiletí obětavě a nezištně vyřizuje agendu, shání hráče na nedělní utkání, vyplácí cesťáky, převáží šachové soupravy a hodiny, s neskutečnou trpělivostí zasvěcuje do tajů šachové hry nejmenší caparty a dělá spoustu další drobné neviditelné, ale potřebné práce.

 Za půlstoletí trvající šachovou éru zažil Miloš příběhy humorné, tragikomické a, bohužel, též jednu tragickou událost, od níž nás dělí dvě desetiletí. Při utkání družstev v krajské soutěži, v němž novoborští hostili tým z nedalekého města, brzy po začátku hry náhle zemřel jeden z hostujících hráčů. Zápas byl ukončen, domácí hráči se vytratili, domů odjeli i zdrcení hosté. Miloš Koudelka se stařičkým MUDr. Beránkem se uvolili počkat na pohřební službu. Nebyli by to šachisté, kdyby si nezačali krátit dlouhou chvíli partiemi šachu. Do hry se tak zabrali, že přestali vnímat vše kolem sebe. Asi po dvou hodinách se rozrazily dveře a do zšeřelé místnosti vstoupil funebrák se slovy: „Tak si jdu pro toho nebožtíka“. V obou by se krve nedořezal. Vyhrkli současně: „Jakého nebožtíka?“. V zápalu hry dočista zapomněli, že nejsou v místnosti sami.

 Na výročních schůzích 1. NŠK se po ukončení oficiálního programu hrává bleskový turnaj dvojic, obdoba ping-pongové čtyřhry. Do prvního z těchto turnajů jsem po patnáctileté herní pauze vstupoval s nulovým elem a proto se mi poštěstilo za partnera vyfasovat ratingově nejsilnějšího Viktora Lázničku, velmistra ověnčeného řadou mezinárodních úspěchů. Přestože můj slavný spoluhráč přistupoval k turnaji uvolněně a s nadhledem, byla hra s ním zážitkem, neboť některé jeho tahy měly i tak punc geniality. Protože smyslem turnaje bylo pobavit se, volil vždy, když to šlo a já jsem to moc nekazil, agresivní útočný styl a tak jsme několikrát zvítězili efektním matovým útokem, což se mi v mé individuální praxi nepoštěstilo ani nepamatuji.  Ve čtvrtém kole jsme narazili na dvojici Cvek-Koudelka.  Robert Cvek se při přechodu do střední hry zamyslel a poté tahem a4 vytýčil strategický plán.  Kreativní Miloš svým následujícím tahem Va1-d1 dokázal oba velmistry rozesmát víc, než kdyby jim vyprávěl povedený vtip. Přestože jsme byli soupeřovým nevyzpytatelným počínáním poněkud zaskočeni, podařilo se nám i tuto partii dovést do vítězného konce.

 Miloš má spavou nemoc a stejně jako kníže Schwarzenberg usíná ve všech možných i nemožných situacích. Snad proto tíhne k straně TOP 09. Když jsem připravoval tento medailonek, oslovil jsem jej: „Miloši, vylič mi, prosím, jak to bylo, když jsi při partii usnul a překročil čas?“. Miloš opáčil: „Myslíš v Liberci, v Klatovech, nebo ve Stráži?“

 V předminulé sezóně zavítal Nový Bor E do Krásné Lípy. Starostlivý kapitán hostů Koudelka před zápasem otcovsky připomněl spoluhráčům, aby si vypnuli mobily. O Milošovi se traduje, že buď jí, spí nebo mluví.  Proto i při partii v srdci Českého Švýcarska občas přerušil ticho a prohodil pár slov se soupeřem. Duel záhy dospěl do stádia tupé remízy a soupeři začali vést smírné řeči. Miloš se slovy „Ještě si dám kafe a pak to podepíšem“ vstal od partie. Když procházel kolem stolku rozhodčího, pípla mu v mobilu, který ve stylu přísloví jiným radil, sobě nedovedl zapomněl vypnout, SMS s jakýmsi reklamním sdělením. Nebohý kapitán se stal snadnou kořistí nekompromisního rozhodčího. Partie byla zkontumována.

 V magický den 12. 12. 12 oslavil pozorný manžel, svědomitý rodič, milující děda, oblíbený parťák a nadšený šachista pan Ing. Miloš Koudelka magické 64. narozeniny.  Všichni, kdo jej znají, mu přejí hodně zdraví a pohody. Držme palce, aby se splnil jeho šachový sen, jímž je dosažení ELO 2000.

 

fotografie

zobrazeno(7026x) | příspevky(8x)

vkládání nových příspěvků bylo pozastaveno

příspěvky k článku

06.12.2012 18:39:58 | Robert Cvek

Svěže, lehce a mile napsáno :-)

Panu Koudelkovi tímto přeji všechno nejlepší :-)

Ps.: Jojo, byl jsem ve dvojičce s panem Koudelkou, trochu mi tekly nervy, ale teď bych si to užil daleko více :-)) takže na dalším blicáku je jedna dvojička jasná :-)

06.12.2012 15:01:51 | Vlado Hrtko

Velmi si vazim obetavych sachovych funkcionarov -  ti robia mnohonasobne "pre sach" viac ako sachisti, ktori si pridu len zahrat nejaku tu partiu (obvykle druzstiev). Bez nich to jednoducho nejde.

PS: Ta fotografia je naozaj skvela (detaily su naozaj zladenie: pocnuc menovkou, salkou kavy a konciac obkladom steny).

05.12.2012 08:00:10 | Ota Válek

Historku o spící schůzi jsem též zaznamenal. Servírka, která šla do salonku nabídnout občerstvení, si prý myslela, že tam místní ochotníci nacvičují Šípkovou růženku:)

04.12.2012 17:04:57 | Viktor Novotný

Krásné a výstižné! Historek je spousta, Miloš nejen usíná, ale ve svých nejlepších letech prý dokázal dokonce projevem uspat na schůzi všech 20 posluchačů:-). Milošovi pochopitelně vše nej! 

U smutné příhody s nebožtíkem jsem byl též. Jeho soupeřem byl náctiletý kolega Ondra, který po 13. tahu cynicky zapsal do partiáře "Černý na tahu zemřel". Přitom prý nestál tak špatně...

03.12.2012 16:50:46 | hana

Přesná charakteristika oslavence i krásné vyznání....

03.12.2012 14:00:20 | Vladislav Mareček

Velmi hezky napsaný článek, nedá se nic jiného, než souhlasit .... hraji dlouhá léta s panem Koudelkou v jednom týmu a nesčetněkrát jsem mu musel kopat při partii do židle, aby nespal, nebo si přepnul hodiny  .... přidávám se ke gratulaci a pevně doufám, že s panem Koudelkou budu ještě hodně dlouho sdílet své šachové zážitky

03.12.2012 13:14:13 | Pavel

Historka s nebožíkem je snová!

Výzva pro čtenáře z ostatních klubů: napište medailonek o některé svérázné postavě či postavičce z vašeho oddílu. Mohl by z toho být hezký sborník o šachovém klubovém životě v Čechách a na Moravě. Posílejte mailem: pavel.matocha@gmail.com

 

 

03.12.2012 10:27:16 | Ota Válek

Autorem fotografie je pan Vladimír Jagr.

Untitled Document

starší články




ceskecasino.com

www.praguechess.cz |
reserved by Pražská šachová společnost, o.s. | designed by pb | optimalized 1024x768 IE, FireFox