Otakar Válek

Novoborák, ředitel strojírenské firmy Aktivit a šachista

Dlouhé noci s vetřelcem

[08.07.2013 12:53:23]

 Stačí malá chvilka nepozornosti. Vetřelec se usadí ve vašem těle a začne vás trápit. Každý rychlejší pohyb vám způsobí bolest, musíte zapomenout na sportování i práce na zahradě, po níž se šouráte jako stařeček.

Přes den to je ještě jakž takž k vydržení. Sice se smutkem v duši přihlížíte, jak ostatní hrají volejbal či badmington, ale alespoň můžete číst, sedět u PC nebo hrát šachy, luštit křížovky a sudoku.

Nejhorší je noc. Už přemístění vetřelcem napadeného pohybového aparátu z vertikální do horizontální polohy dá pořádně zabrat. Protože každé pohnutí je doprovázeno krutou bolestí, jste odsouzen proležet celou noc na zádech. Běda vám, neubráníte-li se kýchnutí nebo zakašlání. Nutkání na záchod ve vás vyvolá nesnadnou volbu: zkusit to vydržet do rána nebo podstoupit utrpení při vstávání a opětovném ulehání do postele? Ráno máte pocit, že jste oka nezamhouřil.

Konečně se rozbřesklo a mohl jsem vstát. Osoba blízká se zeptala: "Tak jak se ti spalo se zlomeným žebrem?" "Dovedu si představit lepší společnost", odvětil jsem pokoušeje se vyloudit v strhaném obličeji s kruhy pod očima strnulý úsměv. "Každopádně jsem rád, že další noc nastane až za šestnáct hodin."

Uběhly dva týdny. Vetřelec notně zeslábl, už se připomíná jen občasnou snesitelnou bolestí v zádech. Vše nasvědčuje tomu, že mele z posledního. Doufám, že bude brzy zdolán. Ještě neskáču přes kaluže, svět je však mnohem veselejší, i když zrovna venku prší.

Opět se potvrdilo, že všechno špatné je pro něco dobré, neboť jsem díky této příhodě učinil významný objev. Zásluhou pana prezidenta je notoricky známé - a to nejen notorikům -, že nezřízené pití vodky způsobuje virózu. Mně se s nasazením života podařilo experimentálně prokázat, že požití Metaxy v množství větším než malém má za následek pošramocení žeber. 

 

 

zobrazeno(10054x) | příspevky(6x)

vkládání nových příspěvků bylo pozastaveno

příspěvky k článku

10.07.2013 13:50:52 | Ota Válek

Text byl původně určen pro můj blog na  idnes.cz . S publikováním zde jsem váhal, neboť to jednak není o šachu, a kromě toho šachisté jsou exaktní tvorové, pročež jsem se obával, že budu podroben kritice, jak to je s vetřelcem, když se jednalo o úraz, jenž nebyl způsoben bacily, viry... Zveřejnění na PŠS se však vyplatilo, neboť jsem zásluhou pana Hledíka mohl zde i na druhém místě opravit chybu, jež tento rádoby humorný prázdninový blog hyzdila. Za to mu děkuji a omlouvám se. Též děkuji panu Habinovi za milý příspěvek. P.S. Škoda, že mne už nikdo další nepochválil. Mohl jsem si s tím děkováním připadat jako umělec přebírající cenu na Karlovarském filmovém festivalu:)

 

10.07.2013 12:24:38 | ancien

Děkuji za opravu. Karel Hledík (ancien)

10.07.2013 12:03:46 | martin habina

 Tleskám Vaši velkorysé a poctivé reakci na oprávněnou nicméně anonymní kritiku, pane Válku. Inspirativní.

Také děkuji za příjemný letní text.

10.07.2013 08:07:48 | Ota Válek

Vaši kritiku uznávám, pane Anciene. Text jsem upravil.

09.07.2013 21:02:05 | ancien

Použít Sofiinu volbu (W. Styron) v této souvislosti je neomluvitelná zhovadilost.

08.07.2013 12:55:57 | Ota Válek

Rád bych se ještě krátce vrátil k smutné zprávě v předchozím článku. S panem Mário Matoušem jsem se setkal jedinkrát v životě. Před čtyřiceti lety jsme na první šachovnici druholigového zápasu Mladá Boleslav – Loko Pardubice B sehráli partii, která – pokud si dobře pamatuji – skončila remízou. Neměl jsem ani tušení, že můj soupeř zvůlí zločinného totalitního režimu strávil nejdůležitější část dětství odtržen od maminky v dětském domově. Čest jeho památce!

Untitled Document



ceskecasino.com

www.praguechess.cz |
reserved by Pražská šachová společnost, o.s. | designed by pb | optimalized 1024x768 IE, FireFox