Ján Markoš

nejlepší slovenský šachista, středoškolský učitel a teolog

O Malohonte, námornej modrej a jablku menlivého tvaru

[12.02.2013 12:41:15]

 Každý pondelok dávam pred štvorcom šachovnice prednosť keramickému kruhu. Neviem, čo ma na hrnčiarskom remesle tak priťahuje; asi ten pocit zázračnosti, keď sa mi pod rukami z neforemného kusu hliny zrodí džbán, pohár či miska. Hlinená šálka je dôvernou známou všetkých štyroch živlov. Vznikla zo zeme, bola vytočená vlhkými rukami, potom ju vypálili v ohni, a keď je prázdna, objíma vzduch. Výsledkom je krehká vec, ktorá obvykle stojí na stole uprostred ľudí, ktorí majú k sebe blízko. Jej vnútro napája a sýti. Rozbitá prináša šťastie.

Môj učiteľ keramiky je do keramiky blázon. Točí už niekoľko desiatok rokov a dokáže celé hodiny rozprávať o farbe črepu (teda vypálenej hliny), tradičných tvaroch na Liptove, Gemeri a Malohonte, a spôsoboch nanášania glazúry. On sám hojne používa slivkovo modrú, orieškovo hnedú, fľaškovo zelenú, pieskovo bielu, tehlovo červenú a ešte jednu šedozelenú, ktorej hovorí zvyšková, pretože vzniká zliatím zvyškov iných glazúr po glazovaní.

Jeho dom je malým svetom zasväteným hrnčiarine. Čo je mimo jeho múrov proste miskou alebo pohárom, má v jeho dielni charakter a rodokmeň. Neraz sa stalo, že v záložni za pár centov kúpil starý džbán, v ktorom spoznal dielo niektorého zo starších slovenských hrnčiarov.

„Olejník z Lúčky. Dosť pil, ale ako jeden z mála robil dekor svetlou hlinkou.“

Fascinuje ma, že jestvujú ľudia, ktorí poznajú keramiku po mene. A iní, ktorí pozrú na oblohu a nevidia mraky, ale riasovú slohu či vyvýšenú kopu. Alebo tí, čo vojdú do sadu a miesto jabĺk uvidia malinové holofúzske (...na povrchu lesklé, základní barva žlutavá je více-méně překryta karmínovou červení, dužina s příjemnou malinovou vůní...), panenské (...tvaru měnlivého, kulovitého až baňatě kuželovitého, připomínajíce vajíčko z obou pólů zkosené...), kanadskú renetu (...na slunci jemně zardělá a žíhaná...) či astrachan červený.

Fascinuje ma, koľko modrých sa ukrýva v modrej. Nebeská modrá, námorná modrá, egyptská modrá, kobaltová modrá, azúrová modrá. Indigo. A v červenej: magenta, burgundská, purpurová, lososová, koralová, rumelková.

Prizrieš sa bližšie svojej ruke a uvidíš zložitú kresbu na bruškách svojich prstov. Každý má inú. Na metri lúky skáče, behá a plazí a piadivkuje celá zoologická záhrada. Pozrieš do mikroskopu a tam to tiež žije, nepomenované ministvorenia s pária, delia, žerú navzájom, chodia k sebe na čaj a kus reči. Pozrieš sa elektrónkovým mikroskopom, a tam podivná vrtkavá hra zväzočkov energií.

Slovom: kto hľadá, nájde.

 

zobrazeno(6734x) | příspevky(4x)

formulář pro příspvěvky




kontrolní kód

příspěvky k článku

15.02.2013 23:38:23 | Homunkulus

Rozmanitost je úchvatná. Ale ještě raději mám, když se někdo nenechá unášet jejím pestrým vírem a raději bude lpět na tom svém: na svém kraji, své vsi, svém kruhu, své misce, své jabloni. Kdo najde, nemusí hledat dál.

14.02.2013 14:01:19 | Pavel

 správně tedy bude "holobrádkovo jablko"  

12.02.2013 20:43:29 | Láďa

Holofúzske jablko

Ta vesnice, která odrůdě  dala jméno, leží ve východních Čechách a jmenuje se Holovousy. Ale ta slovenština je stejně někdy roztomilá  

12.02.2013 15:02:48 | Inconnu

V jediném střepu se často ukrývá celá epocha dějin, jak ví archeologové.

Untitled Document

starší články





www.praguechess.cz |
reserved by Pražská šachová společnost, o.s. | designed by pb | optimalized 1024x768 IE, FireFox