Ján Markoš

nejlepší slovenský šachista, středoškolský učitel a teolog

Existuje Boh?

[15.02.2013 22:06:29]

 V rôznych obmenách som túto otázku dostal tisíckrát. Ako študent teológie sa tomu nevyhnete. A nasledujú ďalšie otázky: Ak Boh existuje, prečo je na svete zlo? Boh áno, ale cirkev nie? Alebo uznávaš i cirkev? Ako je možné, že veriaci nie sú o nič morálnejší ako neveriaci? Konal Ježiš zázraky, alebo nekonal? A panna Mária, naozaj veríš, že počala nepoškvrnene? Odpovedz!

Vždy ma tieto otázky miatli. Svojou nástojčivosťou, svojou radikálnosťou. Akoby nemali nič spoločného s bežným svetom, akoby sa zrodili kdesi na Marse. Pokúsim sa tu ale odpovedať aspoň na prvú z nich. Ak ale dovolíte, pôjdem na to po svojom, od lesa.

Dnes je áno od nie veľmi ďaleko. Svetlo v izbe buď svieti, alebo nesvieti. Platba kartou prejde, alebo neprejde. Na rohu ulice idete doprava, alebo doľava. Buď si heslo na Facebook pamätáte, alebo nie. V binárnom kóde svieti buď nula, alebo jednotka. Autobus na zastávke stojí, alebo nestojí. Kamera funguje, alebo nefunguje. Voda z vodovodu tečie, alebo netečie. Euro alebo koruna. Vinný alebo nevinný. Muž alebo žena. Zdravý alebo chorý. Dobro alebo zlo.

Tak ale funguje len moderný,  výsostne ľudský svet. Svieti slnko, alebo nesvieti? To sa často nedá povedať: občas je zamračené, občas je hmla, občas je šero, občas slnko zapadá, občas vychádza. Občas svieti mesiac jasne ako slnko.

Funguje koník, alebo nefunguje? To sa často nedá povedať: môže byť primladý, neskrotený, unavený, chorý, pristarý. Možno zvládne cestu na trh, možno nie.

Predrať sa cez hustý les vpravo alebo vľavo? To sa často nedá povedať: desať ľudí si nájde desať rôznych ciest, niekto šliapne na tamten kameň, niekto sa dotkne tejto brezy. Les je veľký a nevedie ním presná cesta.

Urodilo sa, alebo sa neurodilo? To sa často nedá povedať: jabĺk je dosť, ale sú malé, nepekné. Cibule sa urodilo hojne, zato hrozno napadla nejaká sneť, a tak nie je žiadna. Kôpor vyschol, mak nie.

Je živý, alebo mŕtvy? To sa často nedá povedať: ešte je tu, ešte dýcha, ale už to nie je on. Už tu nie je, ale ešte ho všade vnímame. Navštevuje nás v snoch.

Je mužom, alebo ženou? To sa často nedá povedať: Jeden je mužom, ale páčia sa mu muži. Iný je mužom, ale cíti sa byť byť ženou. Iná je ženou, ale chodí na hokej a pri predstave lakovaných nechtov sa jej robí zle. Ďalšia je ženou, ale na mužov a na deti ani nepomyslela.

V skutočnom svete je áno veľmi blízko nie. V každom áno sa skrýva nie, a v každom nie áno. Nedajú sa od seba oddeliť. Jedno nevylučuje druhé. Nie je náhoda, že klasická latinčina, jeden z najpresnejších a najkomplikovanejších jazykov na svete, nemá slovo, ktoré by bolo ekvivalentom nášho áno.

Existuje teda Boh? Áno alebo nie? Odpovedz!

Neviem. Možno. Dúfam. Snáď. Tuším. Váham. Verím. Si?

Boh vie.

 

zobrazeno(7058x) | příspevky(19x)

formulář pro příspvěvky




kontrolní kód

příspěvky k článku

24.02.2013 20:36:59 | Milan Srba

Moc pěkné. Pravda anebo lež?

22.02.2013 08:38:51 | Inconnu

Ale vážně - jeden z důvodů proč navštěvuji blogy Pražské šachové (mimo kvality blogů, ovšem) - v diskusích je pomálu balastu a zášti a dokonce ani moje nejapné příspěvky to nejsou schopny změnit.

21.02.2013 15:01:01 | Jirka Majer

Inconnu:  

20.02.2013 08:20:47 | Inconnu

Vrátil jsem se po dovolené (= bez internetu) a jsem konsternován - kam ty diskuse spějí? Žádné bitky, žádné poukazování na oponentovu sexuální orientaci/nevýkonnost, atd. Jen trefné, téma rozvíjející příspěvky. Lze to vysvětlit jedině židozednářským spiknutím.

19.02.2013 14:04:22 | Homunkulus

ŽeruHmyz: Nechtěl bych tu Jánu Markošovi úplně zanést diskusi a u Tebe se diskutovat nedá, tak jen stručně: užívání pojmů "podstata", "Vědomí", "Absolutno", "energie" a "mechanizmus" mě moc nepřesvědčuje, zvlášť je-li nepříliš reflektované ;-). Můžu nekorektně mluvit o metafyzicko-novověké pojmové veteši? A výrazy jako "podstata musí existovat ...", "Bůh není nic jiného než ...", "nemůže to být jinak" sází všechno na jedfnu kartu: kartu jednoznačnosti. Výše vyjádřená markošovská mlhavost, neurčitost je mi (alespoň coby biologovi) bližší. Neboť "co je bez chvění, není pevné".

19.02.2013 13:00:59 | ŽeruHmyz

Podstata všeho musí existovat sama v sobě, být autoreflexivní. Jakákoliv jiná možnost znamená, že by tato podstata mohla zaniknout - pak by to ale nebyla podstata. Jediné, co tuto podmínku splňuje, je sebe si vědomé Vědomí. Bůh (Absolutno) není nic jiného nežli Vše-Vědomí: optimální zdrojová, vědomá energie. Každý z nás je jedinečným, individualizovaným projevem této věčné energie. Je to dokonalý mechanizmus - perpetuum mobile. A nemůže to být jinak. Na 63+1 o tom píšu víc než rok. Vědomí je totéž co pozornost či pozorující přítomnost. Jinými slovy Bůh/Bohyně (stejně tak jako my, jelikož jsme zpětná vazba) nemůže neexistovat. Šachu zdar. :-)

19.02.2013 11:47:22 | David Navara

Já jsem měl na mysli spíše šachový svět obecně než konkrétně kluby. A na závěr bych chtěl dodat, že nemám nic proti pánům farářům a babičkám, kteří se scházejí v poloprázdných kostelech, cítím jakousi křesťanskou sounáležitost. Ale ta se dost obtížně popisuje. Také cítím sounáležitost s druhými šachisty a šachistkami, ale ani tam není snadné ji nějak konkrétně popsat.

 Takže určitě neškodí vidět za konkrétními lidmi spojující prvky, ale zároveň není dobré ani kvůli skupinám zapomínat na to, že jejich členy jsou konkrétní lidé.

 Mám pocit, že neumím své myšlenky vhodně vyložit, takže teď se raději budu věnovat šachům.

19.02.2013 10:03:53 | Homunkulus

... nebo šachové kluby

19.02.2013 06:32:44 | David Navara

Souhlasím s posledními příspěvky. Křesťanství je dost různorodé, to jen některé sdělovací prostředky se snaží rozdělit všechny lidi do několika škatulek a přitom příliš zjednodušují. (Místo křesťanů si tam můžeme dosadit jiná náboženství, národy, etnika, profese, ...)

18.02.2013 17:35:12 | Homunkulus

Inconnu: To je téma na rozsáhlé historky z vlastních zkušeností (mají snad sociologové něco uceleného?). Tuhle typologii lze ještě navíc poměrně výrazně zkomplikovat: 1) Lze to otočit: např. charismatický kněz + mladí nadšenci na venkovském zapadákově, naopak babičky, vnoučata, kostelník a třetiřadý kněz v Praze. 2) Lze hledat kontrasty v rámci jediného typu: babička drmolící čtyřicátý Otčenáš - babička zpívající latinsky gregoriánský chorál (zažil jsem v Praze) - babička venkovská vědma.  Mladý nadšený aktivista liberál - mladý nadšený aktivista krajní konzervativec. Tradiční rodina kostelníka maloměšťáka (hlavně ten bílej ubrus!) - tradiční rodina kostelníka papežštějšího než farář - tradiční rodina kostelníka undergrounďáka. (Nekádruju, co je lepší; zajímavá je ta pestrost.) 3) Celkem nezávisle na vnějších podmínkách to může být lokálně velice jiné - např. ve dvou sousedních městech obdobné velikosti farnosti s naprosto odlišnou atmosférou. A to mluvím jen o katolících, evangelická společenství by nám to ještě posunula.

18.02.2013 12:56:25 | Inconnu

Tak mě napadlo - zajímalo by mě nějaké hlubší srovnání typických náboženských komunit: 1. živořící vesnická katolická farnost (pár babiček + vnoučata z donucení, tradiční rodina kostelníka, třetiřadý konzervativní kněz - nejspíš Polák), 2. živá farnost  třeba v Praze ("kostel" z bývalé školky na sídlišti, atmosféra obležení, pár nadšenců až aktivistů, kněz nadšenec plný ideálů), 3. malé město v Argentinské pampě (do obřího kostela se všichni nevejdou ani ve čtvrtek, místní policajt je naštvaný, protože během bohoslužeb musí hlídat vyprázděné město, kde zbyly jen samé podezřelé živly - ateisté v počtu cca 2 ks).

18.02.2013 12:43:50 | Inconnu

Davide, tentokrát jsem to myslel na (potenciální) diskutéry. Mám (myslím si) poměrně dobré povědomí (a rozsáhlou osobní zkušenost) o věřících (katolících) i o tom, že jsou mezi nimi lidé různí - jako kdekoliv jinde. Pokud se vám zdá, že si do křesťanů rád rýpnu, tak je to pravda jen zčásti. Rád si rýpnu do čehokoliv, považuji-li to za správné. Zvláště pak špatných lidských vlastností. A ty jsou ve společnosti, myslím, rozloženy rovnoměrně bez ohledu na víru, vyznání či "světový názor".

Moje vyjadřovací schopnosti jsou natolik omezené a problematika tak rozsáhlá, že nejsem schopen a ochoten vést seriózní diskusi na dané téma. Formát diskuse pod článkem to ani příliš neumožňuje. Proto se uchyluji k drobným "bonmotům" a zjednodušením, bohužel s rizikem, že budou nesprávně pochopeny.

18.02.2013 11:19:32 | David Navara

Re Inconnu: Trochu se bojím, co z této diskuse vzejde, jen bych rád dodal, že chodím do kostela a chápání světa metodou "naši kontra zlí" tam je v hodně výrazné menšině, téměř nikdo tam nemá potřebu ateisty morálně odsuzovat.

 A kdyby se křesťané skutečně chtěli stavět nad ostatní, asi by do bohoslužeb nezařadili vyznání vlastních vin.

18.02.2013 10:37:22 | Inconnu

To je jistota, podobně jako kdyby se probírala politika Chápání světa metodou "Naši kontra Zlí" se tady jistě uplatní měrou vrchovatou.

18.02.2013 08:46:37 |

Presne v takýto zaujímavý vývoj diskusie som dúfal

17.02.2013 20:47:59 | Kempelen

 Sergej,

Ty uz tolko nehul!

17.02.2013 14:41:03 | Sergej Mihál

 

Páni bratia šachisti, nezaškodí trochu soli na vaše reči a dumky: :-) 

Apoštol Ján:  Potom som videl, a hľa, dvere boli otvorené na nebi, a ten prvý hlas, ktorý som počul ako trúbu, hovoriacu so mnou, vravel: Vystúp sem hore, a ukážem ti, čo sa musí stať potom.

2  A hneď som bol v duchu. A hľa, trón stál na nebi, a na tróne ktosi sediaci.

3  A ten, ktorý to sedel na tróne, bol na pohľad podobný kameňu jaspisu a sardisu, a dúha bola vôkol trónu, na pohľad podobná smaragdu.

4  A okolo trónu stálo dvadsaťštyri trónov, a na trónoch som videl dvadsaťštyri starcov, sediacich, oblečených v bielych rúchach, a na svojich hlavách mali zlaté koruny.

5  A z trónu vychádzali blesky a hromy a hlasy a pred trónom horelo sedem ohnivých lampád, ktoré sú siedmi duchovia Boží,

6  a pred trónom bolo čosi ako sklené more, podobné kryštálu, a prostred trónu a vôkol trónu štyri živé bytosti, plné očí spredu i zozadu.

7  A prvá živá bytosť bola podobná ľvovi, druhá živá bytosť podobná teľaťu, tretia živá bytosť mala tvár ako človek, a štvrtá živá bytosť bola podobná letiacemu orlovi.

8  A štyri živé bytosti, jedna každá z nich, mali po šiestich krídlach okolo, a zvnútra boli plné očí. A nemajú odpočinku ani vodne ani v noci a hovoria: Svätý, svätý, svätý Pán Boh všemohúci, ktorý bol, ktorý je a ktorý príde.

9  A keď dajú živé bytosti sediacemu na tróne, živému na veky vekov, slávu a česť a vďaku,

10  padnú dvadsiati štyria starci pred sediacim na tróne a budú sa klaňať živému na veky vekov a hodia svoje koruny pred trónom hovoriac:

11  Hoden si, Pane a náš Bože, vziať slávu a česť a moc, lebo ty si stvoril všetky veci, a pre tvoju vôľu sú a boli stvorené.

16.02.2013 21:07:38 | VH

Odpoved je obdobne otazky je jednoducha: Inshallah. V ziadnom inom jazyku sa neda tak jednoducho vyjadrit, ze netreba klast akademicke otazky, pri ktorych jej jedno, aka bude odpoved, lebo to ziadnym sposobom beh diania neovplyvni.

Ale blig je super. Subjektivny idealizmus je mozno druhou odpovedou.

 

15.02.2013 23:49:22 | Homunkulus

Lebedím si; tahle teologie mé lesní, severské, barbarské, soumračné mentalitě vyhovuje. Dost bylo pouště a jejího "ano, ano - ne, ne". Být, či nebýt? Bylo nebylo! Sic et non, tak i onak! "Nechoď se ptát elfů na radu, protože ti řeknou ano i ne." Předpokládám, že přátelé principu sporu sem nezabloudí, hrubě by se jim to nelíbilo. Neurčitost může být velmi plodným východiskem z bezvýchodných rozcestí, to si říkám vžycky, když se vydávám bloudit do mlhy. - Ale černou a bílou ještě odlišujeme, ne?

Untitled Document




www.praguechess.cz |
reserved by Pražská šachová společnost, o.s. | designed by pb | optimalized 1024x768 IE, FireFox