Pavel Matocha

předseda Pražské šachové společnosti
novinář a autor knih
Potíže s hrdiny a Castrovi vězni
kromě šachů holduje
fotbalu, tenisu a lakrosu

Vždyť létat je tak snadné

[05.09.2011 10:53:10]

Znáte to všichni. Sedíte v krásném letním podvečeru někde pod kaštany na zahrádce oblíbené restaurace, popíjíte pivo, povídáte s kamarády o všem a o ničem, čas krásně plyne a vlastně se ztratil, nic se neděje a je dobře. A najednou vejde do vašeho zorného pole nádherná dívka v krátké sukni a vy všichni zapomenete, o čem byla u stolu řeč, a trochu omráčeně sledujete tu krásu těla. Krásu těla, která není dána každému, ale každý ji může aspoň chvíli obdivovat.

Včera skončil festival nového cirkusu Letní Letná, kde jsem v šapitó podobně oněměl nad krásou. Nad krásou tělesného pohybu. Francouzští umělci Compagnie XY předváděli nejen vzdušnou akrobacii, která bere dech, ale hlavně ukázali, jak může být pohyb krásný a elegantní. Všichni recenzenti jejich představení Le grand C oceňovali pružnost, sílu a akrobatické dovednosti těch osmnácti umělců. Krásně to popsala Jana Návratová na Aktuálně.cz: „Le grand C stojí na síle, pružnosti a odvaze akrobatů. Díky počtu aktérů si užijeme také zážitek ze skupinové synchronizace, který je celkem vzácný; většina nezávislých projektů je personálně značně úsporná. Žádné zvláštní efekty a technická kouzla přitom v inscenaci nenajdete: je to poctivá, čistá fyzická práce a spousta fantazie. Členové skupiny jsou různého věku, výšky, proporcí. Jsou mezi nimi mladí hoši, útlí, ale i svalnatí, starší prošedivělý Bretonec a několik slečen - roztomilých karkulek, z nichž některé, jak se ukázalo, měly sílu, že by vlka v dlaních slisovaly.“

Výbušnost a energii jejich těl jsem samozřejmě také obdivoval, ale snad ještě více jejich rovnováhu, balanc, to vnímání tíhy vlastního těla. Stavějí věže z vlastních těl, jeden vyskočí (doslova!) na ramena druhému a nahoru pak vyskočí třetí a někdy rovnou do stojky na rukou. A věž nikdy tím nárazem nespadne, z rovnováhy nevychýlená stojí dál. A jindy vymrštěná akrobatka ještě v letu střihne několik salt, než přistane někomu na rukou, někomu, kdo stojí na ramenech někomu jinému. Někdy stojí takhle na sobě čtyři dospělí. A pak zas z vrchu padají a dole je chytají. Jindy se ta čtvrtá nahoru na věž plazí a pak se dolů plyne sune. Mezitím létají vzduchem sem a tam. Někdy ze stoje metají salta, jindy je někdo jiný vyhodí a oni letí několik metrů...

Náhle máte pocit, že létat je snadné. Chce se vám to zkusit. Nebo aspoň mně. Toužíte být schopni stejně elegantního pohybu. Narozdíl od krásky v krátkých letních šatech, tam pod kaštany, se kráse pohybu Compagnie XY můžete přiblížit. Bude to strašných hodin, ale kdo se odváží, bude žít jinde. Bába gravitace už ho nebude poutat vězeňským řetězem, stane se spolehlivou partnerkou k těm nebláznivějším a nejkrásnějším kouskům.

Posuďte sami. Na Youtube je více ukázek z vystoupení Compagnie XY, mrkněte aspoň na toto: http://www.youtube.com/watch?v=NLOQOuIqLuM

Tak co, jdete do toho?
 
 
 

zobrazeno(7175x) | příspevky(2x)

formulář pro příspvěvky




kontrolní kód

příspěvky k článku

05.09.2011 18:38:36 | PH

Mrakodrapy tu nemáme, to se mu to kecá. Rozhledna na Petříně by nestačila?

05.09.2011 16:28:35 | Jirka Majer

To už pěkně popsal Ivan Vyskočil ve své povídce. K létání stačí: Nechat se vyvést na střechu mrakodrapu. Mít v jedné ruce housle a v druhé smyčec. Rozpřáhnout  ze široka paže a odrazit se. Velikánským obloukem letět dolů. V pádu zamávat rukama, párkrát zastříhat nohama, vyrovnat let a začít nabírat výšku.....

Untitled Document




www.praguechess.cz |
reserved by Pražská šachová společnost, o.s. | designed by pb | optimalized 1024x768 IE, FireFox