Pavel Matocha

předseda Pražské šachové společnosti
novinář a autor knih
Potíže s hrdiny a Castrovi vězni
kromě šachů holduje
fotbalu, tenisu a lakrosu

Píča Lenin – Poznámky z Ruska 2

[29.05.2012 08:47:06]

Kam v Moskvě jít, když tu jsem poprvé a mám na prohlídku jeden volný den a dvě dopoledne? Nechci absolvovat den ve stylu ulítaných japonských turistů.

Začínám v chrámu Krista Spasitele. Pravoslavná katedrála křížového půdorysu, plná ikon, zlata a naleštěných barevných mramorů, a přesto (nebo proto?) působí klidně, harmonicky a krásně. To je ten chrám nedaleko Kremlu, postavený jako díkůvzdání za vítězství ruských vojsk nad Napoleonem roku 1812 a sbořený v roce 1931 na osobní příkaz Stalina. Padlo i proto tolik Rusů ve válce následující?
Místo chrámu Krista Spasitele měl vyrůst palác Sovětů, ale k tomu nikdy nedošlo. Plány překazila 2. světová válka. Nakonec v šedesátých letech na tom místě postavili venkovní plavecký bazén.
Po pádu sovětského impéria začala ruská pravoslavná církev usilovat o jeho znovupostavení. Hned v roce 1991 stála dočasná kaple, o čtyři roky později byl položen základní kámen nové katedrály a stavba byla dokončena v roce 2000.
Můstkem pro pěší přecházím na jih od řeky Moskvy. Obědvám ve výborné italské restauraci Mamma Giovanna, najdete ji v domě přímo na nábřeží, kde má moskevské sídlo slovenská finanční skupina J&T. Minestrone i lasagne byly vynikající, profiteroly trochu příliš zmražené, ale kafe zase jak má být. Mají i fantastické červené víno Kurni, co chutná po čokoládě, možná se sem v pondělí vrátím s někým na večeři.
Celé odpoledne si nechávám na prohlídku Treťjakovské galerie. Začínám v budovách, kde na vývoji ruského malířství od počátků až do konce 19. století, můžete pochopit víc z ruské duše. Soustředil jsem se hlavně na 19. století, vstřebat celou Treťjakovku za jeden den nelze. Prohlížel jsem si známá jména Kramskoj a Repin, o nichž včera nadšeně mluvil Vladimir Kramnik. S výjimkou zábavného Repinova obrázku Záporožci píší dopis tureckému sultánu si mě - narozdíl od bývalého mistra světa – nezískali. Objevil jsem pro sebe ale dva jiné ruské umělce 19. století. Dříve jsem neznal ani jejich jména, omlouvám se znalcům za tuto kulturně-historickou mezeru ve vzdělání. Z první poloviny 19. století to byl K. Brjulov, který nepotrétoval staticky jako jeho předchůdci (viz třeba slečna na vzpouzejícím se koni) a z přelomu  století pak F. Maljavin (viz. například jeho Děvečka z roku 1903).
Větší zážitek na mě však teprve čeká. V jiné budově Treťjakovky, asi 15 minut vzdálené, je celé ruské malířství 20. století a navíc příležitostná výstava umění na téma Šachy a Marcel Duchamp.
Celé dvacáté století jako na dlani. Pestrá a bohatá avantgarda jeho počátku, včetně nádherných obrazů mně neznámých autorů mnou preferovaného kubismu (například Ljubov Popova nebo Naděžda Udalcová). Ale také socialistický realismus – umění opěvující práci úderníků v ocelárnách i brigádníků při sklizni obilí a také obrovská plátna s vůdcem Stalinem.
 
Švadlena – Naděžda Udalcová 1912-13
 
Překvapující bylo plátno Klimenta Redko Povstání z roku 1925. Oficiálně to jistě měl být oslavný obraz, já ho však čtu jako klukovský výsměch a urážku Revolucionáře. Lenin je v centru do červena a okrova laděného obrazu a kolem něho mašírují proletáři. Mašírují po hranách čtverce postaveného na špičku a Lenin je ta podelná čárka kosočtverce.
 
Povstání – Kliment Redko 1925
 
Potom opětovné nadýchnutí v šedesátých letech, nové směry, občas radostnější (třeba právě Filatovem zmiňovaný Viktor Popkov). Až nakonec třeba ke konceptuálnímu umění současnosti, kde nerozumím, co je na tom za umění a za krásu.
 
Pár – Viktor Popkov 1966
 
Šachovou tematiku si nechám na příště a slavná jména jako je třeba Vasilij Kandinskij nechám stranou zcela, všichni je znáte či snadno najdete v jiných galeriích nebo na internetu. Chtěl bych vám ukázat ještě pár obrazů ruských autorů, které jsem až do včerejška ke své škodě neznal.
 
Nahý model. Stojící figura – Ljubov Popova 1913
 
V kavárně. Portrét manželky – Alexandr Osmjorkin 1919
 
Benátky – Alexandra Exter 1918
 
Červenec. Les – Jurij Annenkov 1918
 

zobrazeno(8663x) | příspevky(2x)

formulář pro příspvěvky




kontrolní kód

příspěvky k článku

29.05.2012 17:50:41 | Pavel Matocha

 dík, podívám se, doufám, že se do Moskvy zase brzy podívám

29.05.2012 11:34:11 | Martin

Ahoj Pavle, pěkný článek. V Treťakovské galerii je toho mraky a z Ruska a přilehlých oblastí pochází spousta skvělých výtvarníků, většina těch nejlepších následně emigrovala. Ale až tam budeš příště, mrkni na Ivana Ajvazovského. Namaloval v půlce 19. století tisíce obrazů moře opravdu fascinujícím způsobem. V Moskvě jsem párkrát byl, byť většinou přejížděl z letiště na letiště, ale její centum má neskutečnou atmosféru.

Untitled Document




www.praguechess.cz |
reserved by Pražská šachová společnost, o.s. | designed by pb | optimalized 1024x768 IE, FireFox