ředitel Dopravních staveb Brno
milovník šachů, bowlingu a cyklistiky
spoluautor knihy Gens una sumus
[05.12.2012 14:45:27]
Je to už docela dlouho, co jsem s tatínkem, bylo to vždycky tak jednou za čtrnáct dní, jezdíval po nemocnicích. Na ten den jsem si už nikdy nic neplánoval, nikam jsem nespěchal. Sedávali jsme spolu po ordinacích a čekárnách, moc jsme toho, pravda, nenamluvili, ale byli jsme spolu. Při jedné z posledních cest domů najednou někde za Hradcem Králové znenadání prohodil „podívej, támhle u toho lesa krásně kvetou keře“. V té jedné jediné nečekané větě bylo všechno. Rukama jsem jenom ještě více sevřel volant a zarosenýma očima mi proběhl celý film. Malý kluk, Rokytenka, houby, maliny, fotbal… a i ta jeho dávná bílá sanitka…
Tatínek celý život, co si pamatuju, sbíral minilahvičky s kořalkou. Byla to jediná věc, kde tak jakoby zbytečně utrácel desetikoruny. Na schodišti na Sýpce jsme je nechali umístit do velikého skleněného hranolu. Bylo to docela hezké a trošku tam, na Sýpce, jejich prostřednictvím byl i On. Bohužel před týdnem hranol praskl, lahvičky se vysypaly a rozbily. Chtěl bych je znovu obnovit, cítím, že by to tak mělo být. Připadá mi, ale nevhodné je jen tak někde koupit. Chtěl jsem Vás tedy tímto blogem poprosit; „jestli se Vám na Sýpce líbilo, nebo Vás těchto pár vět oslovilo, jestli se Vám bude opravdu chtít, tak mi zkuste prosím donést nebo nechat na recepci na Sýpce, lahvičku nebo i pár. Není kam spěchat, možná to bude trvat rok, možná i deset, ale jednou určitě, třeba i díky Vám, mým kamarádům, bude ta tatínkova vitrína zase zářit, zase bude plná.
Tenhle blog se asi spíše hodil tak před měsícem na Dušičky, ale i přes to Vám právě teď přeji hezké Vánoce, zdraví a ať se Vám co nejvíce splní vaše sny a touhy.
Vlastík
Vlastimil Chládek (Lipovec B) – Jaromír Veselý (Tišnov)
S Jaromírem se znám dlouho, hráli jsme spolu už na Středočeských šachových hrách v roce 1975. Byl to tehdy zajímavý turnaj; s výkonem devět z jedenácti jsem skončil až třetí. Peripetie Jaromírova života jsou velmi složité. Nevím, jestli bych já je dokázal zvládnout. Ale on to nejtěžší už dokázal, poznám to na jeho úsměvech z poslední doby.
1.e4 e6 2.d4 d5 3.e5 c5 4.c3 Jc6 5.Jf3 Sd7 6.Sd3 f5 7.exf6 Jxf6 Nad braním f pěšce jsem chvíli přemýšlel. Nakonec jsem usoudil, že ho musím vzít a pokusit se využít oslabeného královského křídla černého a taktéž diagonály a2 – g8. 8. 0-0 Sd6 9.a3 0-0 10.b4 cxd4 11.cxd4 e5 Zde mi došlo, že soudruzi z NDR asi opět něco podcenili. Trochu mě zklidňoval jen pěšec na d5 a černý král, ale to opravdu jen trochu. 12.dxe5 Jxe5 13.Se2 Dc7 Tento tah jsem čekal, ale zdálo se mi, že černá dáma, schovaná za střelcem, není to pravé ořechové. 14.Jbd2 Vc8 15.Sb2 Jc4 Černý nevyužil šance, které jsem mu, svým nerozvážným postupem v zahájení, daroval a hraje, zdálo se mi, jen tah od tahu. Ale v zásadě si asi, bohužel, nemáme co vyčítat. 16.Jxc4 dxc4 17.Sxc4 +Kh8 Slabina na d5 zmizela a i černý král je, zdá se, v bezpečí. Já mám pěšce na víc, uvidíme, co bude dál. 18.Se2 Sc6 19.Vc1 Sf4 20.Vc4 b5 21.Vc5 Je4 22.Vc2 Nevím, jestli moje taktika byla správná, ale zdálo se mi, že černý se honěním bílé věže spíše oslabil a zapomněl na zadní vrátka. Kůň na e4 překáží vlastním figurkám a už u partie mi připomínal spíše atraktivní modelku, ale nic víc, žádné charizma, žádný lesk v očích. 22… Df7 23.Se5 Sh6 Černopolný střelec zmizel z centra dění. Oslabování černé pozice pokračuje. 24.Sg3 Vfd8 25.Da1 partii bylo možno jednotahově ukončit 25.Vxc6, víceméně není k tomuto prohřešku co říci. Navíc jsem tuto chybu objevil až po napsání celého blogu. Docela mě to dorazilo. Ale možná to tak všechno v tento vánoční čas mělo být. Děláme všichni chyby a můžeme je vnímat a učit se z nich. Musím ale uznat, že tohle bylo přespříliš. 25. … Db7 26.Vd1 Ve8 27.Da2 Bílá tygřice se probouzí z nepozorné letargie a začíná se, zatím velmi nenápadně, mlsně olizovat. Přípravy skončily, chystá se smrtící skok. 27… a6 ach ach 28.Je5 (Bylo třeba jen spočítat variantu 28… Jxg3 29.Jf7 +Dxf7 30.Jxe2 +Kf1 s výhrou bílého, kůň nemá nohy. Doma u šachovnice se mi líbila i varianta 29… Kh8 30.Jxh6 +Kg8 31.Jf7 +Kg8 32.Jd6 +Sd5 33.Vxc8 Jxe2 + 34.Kf1 Vxc8 35.Vxd5 Jc3 36.Jxc8 Jxd5 37.Dxd5 Dxd5 38.Je7 +) 28… Vf8 DIAGRAM
29.Vxc6 Vxc6 30.Jf7 + Černé figury připomínají všechno možné jen ne nablýskanou šachovou armádu. 1-0
Hezké Vánoce přátelé a kamarádi
31.12.2012 19:12:17 | Václav Pekař
Dobrý den, rozhodně se nechci dotknout Davida Navary, jehož partie s Levonem Aronianem byla opravdu vynikající. Ale nemyslíte, že je krapet neregulérní vyhlásit vítěze soutěže, která má trvat do 31.12 již 23.12.? Popravdě jsem chtěl ještě dvě svoje partie poslat dnes, ale mám z toho pocit, že by se stejně nikdo doopravdy nenamáhal s řádným proanalyzováním.
23.12.2012 17:38:28 | Vlastík
Vyhodnocení soutěže „Perfect game 1“
Vyhlášením této soutěže jsem si poměrně zavařil, protože vyhodnotit ji striktně dle zadaných podmínek by bylo v běžném případě poměrně složité. Naštěstí se soutěže zúčastnil David Navara se svojí partií s Levonem Aronianem. Tato partie spravedlivě, alespoň dle mě a mého poradce, získala první cenu ve výši 20.000 Kč.
Všem dalším účastníkům soutěže chci poděkovat, jejich partie byly taktéž velice kvalitní a jako pozornost jim během ledna zašlu hezký dárek.
Přeji Vám hezký Štědrý den,
Vlastík
18.12.2012 09:59:32 | Vlastík
Vážení šachoví přátelé,
do konce týdne zde vyvěsím výsledky soutěže o „Perfect game 1“. Někomu, možná některým, tedy bude po zásluze přidělen Vánoční dárek – cena.
Šachová soutěž „Perfect game“ má jednoduchá pravidla a po ukončení podzimní části má šanci na vítězství z původních 2016 hráčů již jen 48 hráčů. Jmenný seznam naleznete ZDE. Velkou pochvalu zaslouží pan Jaroslav Česal, jenž zatím úspěšně bojuje na dvou frontách.
Vlastík
P.S. Velmi děkuji za lahvičky. Je to milé. Díky12.12.2012 18:10:18 | Pavel Zeman
Vlastiku, každý má tatínka a ty co něm nevě to je moc smutné.Můj příběh je jen pro mě ale v krátkosti ti část prozradím.Můj tatínek byl s konce 18.století.Je to důležité mě čtyři bratry a také cukráři.Otec měl pět synů a od opakování stejného osudu se přičinil socialismus a označení naší rodiny po otci buržoasní třída.Otec vzdoroval do listopadu 1953 až ho udolali.Dlouhé vyprávnění o něm si nemohu dovolit, ale ve svém nitru byl strojař a po velkých potížích se z něj stal opravář rentgenových přístrojů tam vydržel až do důchodudo 1.8,1959. První den odešel cca v 9.hodin z domu za krásného letního dne s blankytnou modří nebes.Domů se nevrátil.Usmrtil ho motocyklista na chodníku v Pisárkách.Musím vepsat episodu, cukrář strojař snad ze vzdoru dal se do práce a sestrjil PERPETUM BOMILE a u toho přístroje ho stále vidím.Přístrj nedokončil.
Přeji pohodu a štěstí teď i potom Pavel.
11.12.2012 21:11:38 | Michal Minařík
Ahoj Vlastíku,
hodně mě tento článek dojal a zároveň rozesmutněl, neboť při vzpomínce na první prohlídku zámecké Sýpky v Tvé režii, jsi tuto sbírku hodně vyzdvihoval a samozřejmě oprávněně. :-) Je mi jasné, že to pro Tebe muselo mít nevyčíslitelnou hodnotu a sbírka nových likérek už v sobě nebude mít tu historii a tu jednotnost od Tvého tatínka, potažmo jediné osoby, která celou tu sbírku nasbírala. Nicméně věřím, že brzy se Ti podaří vitrínu opět naplnit a hory, které se nezadržitelně blíží, k tomu jistě dopomohou nemalou mírou... :-)
Také Ti přeji klidné prožití Vánoc a úspěšný start do Nového roku
Michal
08.12.2012 20:44:25 | Luboš
Tento příspěvek se mě týká trochu víc, než jiný. Jednak mně Vlastík už několikrát francouzskou zprotivil (hráls to OPĚT skvěle!) a druhak mám osobitý vztah k likérkám (minilahvičkám). Sám jsem si je kdysi dřív vystavoval v obýváku a každému se s nimi rád chlubil. Podotýkám, že jsem jich měl asi za 10 let nashromážděno přibližně 40, takže žádná velká sbírka. Nesbíral jsem to účelově, spíš jsem si schovával darované věci a občas jsem si na výletě koupil sám. Po těch 10 letech jsem usoudil, že je třeba udělat v sekretáři místo na jiné věci a při jedné oslavě jsme šli ochutnávat i tyto lahvičky (podotýkám pro škarohlídy, že plánovaně:-)! ). Dopadlo to tak, že asi polovina z těchto lahviček byla nepitelná, zkažená... Tím chci říct jen to, že finanční hodnotu ta rozbitá sbírka neměla zdaleka tak velkou (i když těch lahviček tam byla spousta), jako hodnotu vnitřní, která nejde nijak vyčíslit... Proto se naprosto vžívám do kůže Vlastíka a potěšilo mě, že z této situace našel jakousi "únikovou cestu". Ty lahvičky donášené jinými lidmi je skvělý nápad a budu rád, že i já několika suvenýry přispěji... Jinak si myslím, že je naprosto druhořadé teď řešit, kdo, proč a kvůli čemu k prolomení skla došlo. Třeba na to ani jednoznačná odpověď neexistuje. Mějte se všichni dobře a prožívejte předvánoční čas pokud možno co nejvíc pohodově! Luboš
06.12.2012 09:54:29 | Divák
"30 případů majora Zemana "
06.12.2012 08:25:07 | ancien
Vážený pane Habino, děkuji za milé a skutečně odborné vysvětlení katastrofy na schodišti Sýpky. Své jméno jsem zveřejnil v jednom příspěvku tohoto blogu, ale zůstávám u jména výstižnějšího, které zcela charakterizuje moje postoje. Ale máte možná pravdu, že píšu o věcech, o kterých nic nevím, ale rád se tímto způsobem dozvídám víc. Víte vážený pane architekte, leckdy zvídavý amateur (a za toho se i ve svých letech považuji), je užitečnější než tzv. odborník. Tím ani nemyslím sebe a Vás, ale třeba (když už jsme u architektury) Alaina de Bottona.
A ještě drobnost: by jste? Asi jste chtěl napsat: byste.
Je advent, končím.
05.12.2012 21:35:44 | martin habina
Pane anciene, jak rád mluvíte o věcech, o kterých nic nevíte...Občas opravdu přemýšlím, zdali to nesouvisí s tím, že se zdráháte pod své názory podepsat. Oba víme, že kvůli mě by jste nemusel. Žádná chyba projektanta při výpočtu nenastala, nastala někde zcela jinde. To Vám je ale zjevně jedno. Nemám nejmenší problém o té věci mluvit či psát zcela otevřeně, navíc, na rozdíl od Vás o tom něco vím. Ale nebudu to prát takto veřejně, neboť to není slušné.
05.12.2012 19:02:18 | ancien
Sběratelské vášně, nebo spíš sběratelské zájmy mají mnoho podob a odhalení jejich vzniku je zajímavý psychologický oříšek. Minilahvičky alkoholu, nikdy neotevřené a přitom asi vystavované k obdivu (v množství počítané na stovky) nejsou výjimkou. Estetická a eknomická hodnota nevalná. Přesto jakési dědictví, které, tak jako všechna dědictví, váže vzpomínky a sentiment.
Sbírka umístěná v restauračním zařízení a hotelu sběratelova syna je sice dobrý nápad, otázka je, jestli skleněný pylon nahoře na schodech je to správné místo. A třebaže chyba výpočtu projektanta (pokud vůbec výpočet existoval) který navrhoval sílu skla hranolu je evidentní, tak je i možné, že Tvůj otec s tím spokojen nebyl a buch! sklo praská, lahvičky padají, tříští se, mísí se vodka s griotkou a rum s armagnakem…a všechno teče po schodech dolů.
Sbírka, nebo spíš její citová hodnota pro dědice je navždy ztracená, nápad s její obnovou je ovšem výborný. Už v jakékoliv cizině neminu obchod s alkoholem abych nepátral po místní minilahvičce (už teď to má povahu obsese). A Vlastiku nevadí, když bude flaštička prázdná?
(Doufám, že se neoplatí je plnit metylem).
Přeji všem čtenářům blogu pokoj a mír (věřím, že to jsou lidé dobré vůle). V novém roce co nejméně chyb jak v šachových partiích, tak při výběru odborníků.
05.12.2012 16:37:49 | Jirka Majer
Vlastíku s tím tátou jsi to napsal moc hezky, až mě to vzalo. Hezké vánoce i Tobě, přejí kuřimáci.