Jan Hofírek

otec a trenér Benedikta Hofírka, mistra ČR v rapidu 2010 - H12, mistra ČR 2011 - H12

Napoleon Bonaparte a šachy...

[17.04.2012 11:22:26]

Je ráno, 2. prosince 1805. Na konci tohoto strašlivého dne bude "moje" vesnice vypálena a srovnána se zemí a v následujících letech a desetiletích se jen postupně vzpamatovávat z této katastrofy...

Karty jsou rozdány. Na kopci, vzdáleném necelý kilometr od Prace, tam, kde dnes stojí proslulá Mohyla míru, je umístněno jádro spojeneckého rusko-rakouského vojska. Napoleon Bonaparte se svým štábem stojí na Žuráni, malém návrší u Jiříkovic, jeho vojska zaujala strategické postavení na čáře Blažovice-Telnice. 200 000 spojenců proti 130 000 Francouzů - výsledek bitvy se zdá být jasný. Proto také ruský car Alexandr přijíždí za svítání ke Kutuzovovi a rozčileně se ptá:

"Proč jste už nedal rozkaz k útoku, Michaile Illarionoviči? Nejsme přece na přehlídce v Petrohradě, abychom čekali, dokud se vojsko neseřadí do přesných útvarů?"

Kutuzov odvážně a trochu kousavě odpovídá:

"Nedal jsem rozkaz právě proto, že nejsme na přehlídce v Petrohradě."

Mezi oběma muži se strhne hádka. Kutuzov je vrchním velitelem vojska, car zase vládcem celé Rusi... Čí slovo bude mít větší váhu?!

Kutuzov ví, že opuštění prateckého návrší a útok na "neviditelného" nepřítele (celá oblast je zahalena v mlze) by bylo osudnou chybou s katastrofálními následky. Vždycky říkával, že jeho nejlepší generálové se jmenují Čas a Trpělivost... Nakonec ale ustupuje carově nátlaku a výhrůžkám a vydává tragický rozkaz. Bude toho pak do smrti litovat a odsoudí ho i dějiny. Je 8 hodin ráno, na obloze se objevuje rudé slunce, mlha nad prateckým návrším se pozvolna rozptyluje, zatímco dole v údolí je ještě hustější. Napoleon pozoruje spojenecká vojska, sestupující z výšiny a mizící v mlze a mne si spokojeně ruce. Ví už, že vítězem této bitvy bude on. Jediné, co musí udělat a v čem se nesmí zmýlit, je správné načasování protiútoku, aby došlo k co největšímu momentu překvapení a k co největší "materiální" převaze na rozhodujícím místě. Tím místem bude vesnice Prace...

I jeden z jeho maršálů, slavný Soult, už tuší, že právě jeho armádě bude svěřen historický úkol rozhodnout bitvu a naléhá na Napoleona, aby mu už dovolil zaútočit. Ten si ho ale nevšímá, napjatě sleduje nepřátelská vojska, nezajímají ho ani drobné a pro Francouze neúspěšné potyčky na jiných místech bojiště, protože ví, co ostatní ani netuší... Říká Soultovi, aby se uklidnil a teprve po chvíli se ptá:

"Za jak dlouho jste schopen obsadit pratecký kopec?"

Soult se jen na chvíli zamyslí a pak sebevědomě řekne:

"Dvacet minut mně úplně stačí!"

Napoleon klidně odpoví:

"Dobře, tak to tedy můžu ještě čtvrt hodiny počkat."

Ne - Napoleon si "do toho" nenechá mluvit. Jak je dobré být nejvyšším velitelem a zároveň císařem, který si všechno může "dělat po svém" a nemá ned sebou žádného "nadřízeného"...

Je půl deváté a podle Napoleona přesně teď ten nejlepší okamžik. Vydává rozkaz k útoku.

Později se bude hovořit o "tygřím" či "lvím" skoku. Masy francouzského vojska dosahují okraje Prace a střetávají se s nepřítelem právě ve chvíli, kdy většina jeho sil již opustila kopec a není připravena čelit nečekanému a drtivému náporu. Spojenecké armády jsou rozetnuty a dezorientovány, Francouzi se zmocňují strategického návrší nad Prací a stávají se pány situace. Zoufalé snahy o protiútok, především nasazení elitní carovy petrohradské gardy u tzv. Starých Vinohradů mezi Prací a Křenovicemi již nemohou situaci změnit, dokonce sám car je málem zajat. Obrovská přesila nebyla spojencům nic platná, navíc Napoleonovi stačilo k vítězství "pouze" 90 000 vojáků - čtyřicet tisíc záloh totiž do bitvy vůbec zasáhnout nemuselo! Dvacet tisíc mrtvých a další tisíce raněných, masové hroby po celé krajině a dodnes nalézané ostatky vojáků této "Bitvy tří císařů" jsou tou odvrácenou stranou slavného vítězství, kterého si Napoleon tolik cenil a pro něž je považován za vojenského génia...

Napoleon Bonaparte rád hrával šachy. Dochoval se i záznam několika jeho partií, z něhož ovšem vyplývá, že nijak dobrým hráčem zřejmě nebyl. Otázka, zda či do jaké míry byla jeho velitelská genialita v této bitvě ovlivněna právě znalostí strategicko-taktických zákonitostí šachové hry, zůstane zřejmě nezodpovězena. Ví se ovšem, že v noci před bitvou hrál šachy s náčelníkem svého štábu Berthierem. Takže - kdo ví...

 

 

　

 

zobrazeno(120361x) | příspevky(14x)

vkládání nových příspěvků bylo pozastaveno

příspěvky k článku

14.06.2012 18:30:05 | js

Hrůza však co píše včera a dnes o Benovi na nss. To se tedy vybarvil,  to je úplný konec, konec talenta.

13.06.2012 09:20:51 | Fanda

js: Vůli jistě má, ale trénéra k tomu nemá. 

04.06.2012 11:43:02 | js

Elo není až takovým měřítkem výkonnosti. Důležitější je, že se 15. rok není v nedohlednu a u talentů se strašně moc věcí děje. A jakým směrem se bude dít u Bena (jako u jiných) je mnohonásobně přednější než +/-100 elobodů teď. A pak samozřejmě co bude následovat 15-18 let, tam je to "nejzranitelnější", tam končí "slavní elisté". Naopak mírný deficit v 15.roce proti vrstevníkům jde usilovnou systematickou prací smazat. Kdo má k ní vůli(?), ten jediný má šanci. Ale to dnes u Bena nelze tipovat, rozhodně ne dle současného ela.

Koukám(e), že pan Hofírek svůj blog již opravdu zamknul, zamiloval se do toho bez diskutujích, kde může básnit o trénování šachovým neználkům, kteří jen zírají s otevřenou a třeba i.

28.05.2012 14:05:09 | Fanda

js: Jelikož je inflace ELO, tak to nelze s Lázničkou a Navarou porovnávat. Mrkl jsel a Navara měl těsně pod hranicí 2400 ve 14. Laznička měl sice 2160, ale další rok už si začal urhávat normy na IM. Na ELO se nejde dívat, ale tito hráči už v těch 13letech poráželi 2400. 

Porovnávat můžeme jen s Vojtou, ten již ve 13letech měl nad 2300. Pak s Krejčím, ten se sice motal kolem 2100 dlouho, již tak od deseti let, ale jeho partie působily velice vyspělým dojmem a bylo otázkou času, kdy vyletí.

27.05.2012 21:22:45 | js

S tím nemohu, Fando, souhlasit. O sponzory může žádat každý. Důležitější než úspěch sportovce je úspěch managera. Jak to dokáže prodat a co dokáže nabídnout. A v tom pan Hofírek to zatím nedělá nejlépe, bez ohledu na výkonnost svého syna. To je obchod a je ho možno dělat obratněji.

Opatrný bych byl s tím elem 2100. Jednak u dětí elo není až takovým měřítkem výkonnosti a jednak na naše české poměry 2100 ve 13 letech není až tak špatné (Navara, Láznička, Štoček - přes 2200 neměli, spíše těch 2100).

Stejně je nejdůležitější, co bude v 15 letech a hlavně zda poté tréninkový výkon zvýši nebo dotadne jako většina......  

Rozhodně Benovi ještě žádný vlak neujel, ale již to začíná být důležitější, již se ten 15. rok blíží.

26.05.2012 17:59:04 | Fanda

Žádat zase sponzory o peníze? To chce konečně výsledky! Ve třinácti letech spoustu talentů už bije velmistry.

Je na čase přiznat si, že jste zaspal a oslovit nějákého trénera. Přece jen Benedikt má talent, ale ve 13letech mít ELO ani ne 2100 a věnovat se tolik hodin týdně šachu je hodně slabé i na samouka. 

21.05.2012 18:50:12 | js

Pan Hofírek našel totiž zlepšovák. Má nový blog a to takový, kde nejsou diskutéři - votravové. Navíc píše především pro nešachisty. Tak když napíše něco občas o geniálním trénování (Nekončící cesta je tam v repríze), tak 

a) Mu nikdo do toho nekecá.

b) Obecenstvo je podle hesla laik žasne (pár odborníků, kteří tam zajdou, se diví, ale hlavně mu do toho pro objasnění laické veřejnosti nemohou veřejně kecat).

11.05.2012 08:21:04 | kvz

Tady to evidentně chcíplo na úbytě.

20.04.2012 09:07:15 | js

Pane Hofírku, tak já naivně myslel, že nás na svém nové webu počastujete novými ideemi, že již jste "dozrál", že se nadnesete nad témata psaná zde dříve a že raději budete psát zajímavě, jako třeba tento článek.

A dnes tam čtu znovu od prvního dílu Honzíkovu cestu, tedy pardon Benovu resp nekočící cestu, která je nekonečným  příběhem, ještě k tomu opakovaným. Tak opět další díly přijdou o neschopných trenérech, darmožroutech jedněch atd. Vím, že vlastní copyright asi povolený je, ikdyž psát to samé na dvou místech, ještě s téměř ročním posunem je  přinejmenším zvláštní. Výhodu to snad pro vás má, že vám to tam již nikdo nemude mít sílu ani zájem ze šachistů rozporovat.

 Ale chcete i jiné čtenáře, mimo šachové "území", kteří pak na to budou koukat s otevřenou pusou po vzoru "laik žasne, odborník se diví".  Tak a´t s tou otevřenou pusou čtou a žasnou...

19.04.2012 09:41:56 | Jan Hofírek

Oznamuji láskám Vašim, že jsem si založil další blog, na němž budu mimo jiné také tu a tam psát o šachu. První článek - jak jinak než se žádostí o sponzoring - jsem tam už dal, je tam i video, co o B. před časem natočila jistá TV. Takže - caturanga.eblog.cz

18.04.2012 08:11:06 | Inconnu

Kamarádi z Císařské Slavkovské gardy by k tomu možná našli pár technických poznámek, ale dle mě je gró bitvy vystihnuto pěkně. Inu politici vojákům do řemesla mluvili vždycky (typicky jistý A.H. - zpočátku bohužel, pak bohudík - naštěstí pro nás). Pěkný článek.

17.04.2012 23:47:29 | Tobi

Velmi pěkné, díky za takový text!

17.04.2012 19:19:32 | Jan Hofírek

Jirka Majer - Díky za pochvalná slova.

17.04.2012 16:06:02 | Jirka Majer

Nejsem odborník na historii, ale je to napsáno velmi poutavě.

Untitled Document



ceskecasino.com

www.praguechess.cz |
reserved by Pražská šachová společnost, o.s. | designed by pb | optimalized 1024x768 IE, FireFox