David Kaňovský

šachový mezinárodní mistr (ELO 2412), reprezentační trenér mládeže, šachový literát a publicista

Ženský pohled na šachy aneb když hraji se svou přítelkyní

[26.10.2010 16:56:50]

Jak jsem slíbil ve svém minulém blogu, dnes se s Vámi podělím o to, jak se snažím zasvětit svou přítelkyni do tajů a krás 64 polí. Lenka je hrozně chytrá holka, i když si to o sobě většinou nemyslí (ale opravdu to tak je!). Nicméně šachy jsou přeci jen hodně složitou strategickou hrou, na kterou mnoho žen nemá potřebnou trpělivost (což vidíme i z velkého nepoměru mezi šachisty a šachistkami). I proto bere některé nuance tak říkajíc po svém, což se mi ovšem velice líbí a také díky tomu ji mám tolik moc rád...

 

Při jedné lekci, dá-li se to tak nazvat, jsme řešili matové obrazce. Lenka přišla na správné řešení, ale já jsem ještě chtěl vědět proč právě tak. „No protože to je zároveň na dostřel i na dokopnutí kopytem…“ Předpokládám, že si domyslíte, které dvě figurky ohrožovaly dané políčko… Při jiné cvičné partii jsem nabídl výměnu dam. „Tys mi napadl dámu!“ „Ne, já jsem pouze nabídl výměnu dam, výměnou přece nic neztratíš.“ „No ale to je moje dáma!“…:) Jindy jsme v jednom „krvavém“ souboji vyměnili jeden pár pěšců. Po chvíli jsem si všiml, že Lenka neustále kouká vedle šachovnice. „Kampak to koukáš?“ „Když tomu černému pěšáčkovi (Lenka hrála černými) tam musí být hrozně smutno...“ :) Taky se mi zatím moc nedaří přimět ji, aby hrála aktivněji. „Když my ženský to máme jinak: rády se držíme pěkně na svojí polovičce a vyznáváme heslo ´Co je doma, to se počítá´!“

 

Tak to vidíte! Avšak i přes to všechno si myslím, že kdyby Lenka chtěla, šachy by jí celkem šly. Dokonce mě už několikrát porazila, a to jsem v jedné partii nehrál až tak špatně...:)

 

Chci, aby moje přítelkyně byla šachistkou? Těžko říct. Bránit jí v tom rozhodně nebudu, ovšem nutit ji do toho rozhodně také nechci. Už od svých patnácti let se neustále zabývám otázkou, zda-li potřebuji, aby moje drahá polovička byla šachistka či naopak nešachistka. Občas převládalo to, občas ono. Dnes jsem přesvědčen o tom, že je to jedno. Důležité je, aby si každý našel svou spřízněnou duši, se kterou bude s láskou trávit čas bez ohledu na to, jestli umí či neumí dát mat. Já jsem tu svou již našel... 

 

zobrazeno(7343x) | příspevky(3x)

formulář pro příspvěvky




kontrolní kód

příspěvky k článku

03.11.2010 21:50:16 | dejf721

Děkuju, rád si s Vámi připiju, navíc když jde o dvě velmi důležité věci...:)

29.10.2010 11:58:48 | Jirka Kadlec

Půvabný čtení, moc Vám držím palce a připíjím si s Vámi na zdraví a na krásný stav mysli!

 

 

28.10.2010 13:53:47 | Voblouk

Dobrý.

Untitled Document




www.praguechess.cz |
reserved by Pražská šachová společnost, o.s. | designed by pb | optimalized 1024x768 IE, FireFox