David Kaňovský

šachový mezinárodní mistr (ELO 2412), reprezentační trenér mládeže, šachový literát a publicista

Druhý extraligový víkend aneb polabinský koráb uvízl na mělčině

[11.12.2010 01:01:58]

Po pěti kolech mají Polabiny jeden bod. Nic moc. Loni to bylo o devět bodů více. Docela velký rozdíl. Bohužel není každý rok posvícení a jediný, kdo letos předvádí výborné výkony, je Martin Petr, která má našlápnuto ke své druhé normě. Mně osobně se první víkend ještě jakž takž vydařil, ale tentokrát to byla opravdu katastrofa. V sobotu jsem měl ještě po patnácti tazích na šachovnici přípravu. Po celou dobu jsem si udržoval poziční převahu, až jsem během první časové tísně prohospodařil asi o půl hodiny lepší čas a téměř veškerou výhodu. Takže jsem se po časovce zamyslel, našel zajímavou možnost aktivní hry a znovu získal výhodu! Bohužel jsem se tím jako první dostal do druhé časové tísně, přestal jsem se v pozici správně orientovat a po několika nepřesnostech a oběti kvality jsem se dostal do opticky zajímavé, ale bohužel prohrané koncovky. Smutný konec smutného zápasu.

V neděli jsem proti vlastnímu Grygovu nehrál, to je součást dohody mého hostování v Polabinách. Zápas jsem tak sledoval pouze z povzdálí, z pohledu Polabin to opravdu nebyl pěkný pohled (s výjimkou Martina). Alespoň jsem tak měl čas připravit se na naši pondělní předehrávku s Pardubicemi. Těšil jsem se, jak Sergeje odremizuju podobně jako Davida, ale v neděli jsem se dozvěděl, že Sergej trénuje v Německu s Aronjanem (údajně svým budoucím reprezentačním kolegou) a hrát určitě nebude. Tudíž jsem se v pondělí utkal s velmistrem Kempinskim. Opět jsem bílými získal určitou poziční výhodu (i když menší, než v sobotu), ale miska vah se v podstatě nikde nepřeklonila ani na jednu stranu. Po časovce tak na šachovnici vznikla totálně (ale opravdu totálně!) remízová dámská koncovka... kterou jsem ovšem zahrál tak něuvěřitelně tragicky, že jsem místo remízy ve 43. tahu bránil velmi nepříjemnou koncovku ještě dalších 25 tahů!! Což na půlminutě není žádný med. Sice se mi podařilo vytvořit pěknou věčněšachující síť, ale pokud by to můj soupeř zahrál lépe, mohla vzniknout koncovka,  kde bych měl dámu a soupeř dámu a g-pěšce. Což je sice teoretická remíza, ale zkuste si to v omezeném čase bránit. Připomnělo mi to jednu partii z pardubického CZECH Openu (bylo to v roce 2007), kde jsem bránil dámskou koncovku proti krajnímu pěšci. V okamžiku, kdy partie končila, se v obrovské hale pardubické ČEZ Arény nacházeli 3 lidé: já, můj soupeř, a rozhodčí...:) Bylo to téměř o půl desáté večer (partie trvala 136 tahů a téměř 6 a půl hodiny!). 

Tak a teď trochu z jiného soudku. Přesně za 14 dní bude Štědrý den. Je sice možné, že na svůj blog do té doby ještě jednou něčím přispěju, ale napadlo mě u té příležitosti oživit svůj 2 roky starý e-mail. Mám pocit, že by mohl třeba některé lidi inspirovat. Tedy tady jest...

Vánoce, co jsou to Vánoce? Pro mnoho z nás především shánění dárečků, pečení, úklid, stres... což je škoda. Vánoce jsou především časem, kdy se narodil Ježíš, tedy Spasitel světa. A to není vůbec málo. Pokusme se tedy v tomto vánočním čase spasit naše duše. Snažme se být k sobě hodnější, upřímnější, laskavější, nepomlouvat druhé ale pomáhat jim, otevřít naše srdce dokořán, být tou lepší polovičkou z našeho já. Proto Vám všem přeji láskou a pokojem prožitý čas vánoční, pokud možno se svými nejbližšími, ať už svou rodinou či přáteli, štědrého Ježíška, úspěšný vstup do dalšího roku a především klid v duši a v srdci mír...