předseda Pražské šachové společnosti
novinář a autor knih
Potíže s hrdiny a Castrovi vězni
kromě šachů holduje
fotbalu, tenisu a lakrosu
[28.03.2010 23:15:27]
Dva pozoruhodné texty dvou pozoruhodných autorů popisují zázrak, jehož bychom všichni chtěli být svědky. A většina by k tomu ochotně propůjčila svoje tělo. Mluvím o panu Pollakovi z knihy Ulice zvaná Mamila od Viktora Fischla a o panu Pouchovi z kavárny U Nováků, respektive z eseje Vítězslava Houšky. Oba dva, pan Pollak i pan Poucha, byli zázrační šachisté. Šachovou teorii nikdy nestudovali, dokonce ani nevěděli, co je sicilská, co hra čtyř jezdců, co králův gambit, neměli ani šajnu o výhodě dvou střelců, o tom, že dáma snad lépe spolupracuje s jezdcem, že věž je třeba stavět za pěšce a ty zase na opačné barvy vlastního střelce. Nikdy nepřečetli jedinou šachovou knihu, nikdy neměli žádného šachového trenéra, a přesto poráželi prvotřídní šachisty i kandidáty mistra jak opilé kuželky.
A platí to i pro Pollaka a Pouchu. Kdyby si dali tu práci a šachy studovali, poznali objevené zákonitosti a pravidla, mohli být reálnými mistry, velmistry a jeden z nich možná i mistrem světa. Takhle zůstali jen romantickými hrdiny mimo zákony šedesáti čtyř polí.
13.04.2010 18:34:57 | Pavel Matocha
To víš, Katko, Jágr umí nejen dobře bruslit, ale i fotit
13.04.2010 12:45:50 | Katka
výborná fotka!
31.03.2010 11:33:21 | Pavel Matocha
Díky, Lucko, Maestro Vítězslave, Pampalíno a Martino, potěšili jste mě!! Jsem rád, že nepíšu do zdi.
29.03.2010 23:13:09 | Martin
Zdravím Tě, Pavle! Znaje Tvé jiné texty, už dávno jsem si říkal, kdy napíšeš i sem. To úžasné "zázračné" téma mi vždy navodí příjemnou iracionální náladu, s úsměvem myslím na všelijaké ty skvosty, Bronštejna, Morphyho, Rimbauda, Cobaina či Caravaggia...kolik jich jen je. Ale protože mě nic duchaplného o té dojemné vzálenosti slov talent a úspěch nenapadá, píšu hlavně abych Tě pozdravil, poděkoval a že se těším na příště.
29.03.2010 19:58:54 | Pampalina
Pěkné, pohádky o pracovitosti a pevné vůli dětem určitě vyprávěj! Jen mě tak napadá, že Pollak ani Poucha třeba mistrem šachu být nechtěli a holdovali jiným krásám života...
29.03.2010 14:30:02 | Vítězslav Houška
Maestro, blahopřeju Vám, že jste vykročil z Pražské šachové společnosti do společnosti šachových blogařů. Nepochybuju, že Vaším příchodem bude naše tvůrčí parta posílena o nové grády a svěží nápady. Váš premiérový příspěvek cajchnuju číslem 1, což převedeno mluvy slov znamená "Výborně".
29.03.2010 12:17:24 | Lucie
Naprosto souhlasím! Talent je jen začátek, jen jakýsi předpoklad. K úspěchu je třeba přidat hodně práce. Zeptejte se Davida Navary, zjevně nejtalentovanějšího českého šachisty, kolik hodin se denně či týdně šachům věnuje. Úspěch potřebuje štěstí a talent, ale hodně úsilí a odříkání a vytrvalosti také.
Géniové mimo zákon