Luděk Sedlák

Luděk Sedlák (nar. 1954). Kdysi korespondenční hráč a skladatel šachových studií, dnes amatér 1.VT, věrný služebník bohyně Caissy. Vydavatel časopisu Šemík.

Co bylo psáno v šachových hvězdách aneb Londýn 2013 a Groningen 1946

[20.05.2013 13:40:46]

Celý šachový svět sledoval fascinující podívanou, kterou nám připravili aktéři turnaje kandidátů v Londýně. Bylo v ní všechno, co šachový turnaj na nejvyšší úrovni má mít: hvězdné obsazení, skvělé a napínavé partie, tempo, napětí i nervy drásající rozuzlení. Jednotlivé šachové bitvy byly podrobeny důkladným analýzám, snad každý tah byl předhozen k mnohonásobné kontrole neomylným šachovým motorům, komentátoři opatřili partie nezbytnými vykřičníky a otazníky a všichni se shodli na tom, že jsme byli svědky turnaje, který se nesmazatelně zapíše do šachových dějin.
 
Rád bych nabídl čtenářům trochu jiný pohled na tento turnaj, zejména na dramatické poslední kolo, v němž oba lídři nečekaně podlehli svým soupeřům. Oba se nepochybně na svou rozhodující partii důkladně připravili, oba do ní vložili všechen svůj um, vůli a energii. Jak je možné, že přesto, ve chvíli, kdy šlo o všechno, žádný z dosavadních suverénů neuhrál ani remízu? Únava, nervy napjaté do krajnosti, extrémní význam této partie nejen pro výsledek turnaje, ale i pro další šachovou kariéru, takové je nejčastější vysvětlení samotných aktérů, šachových komentátorů, psychologů a dalších expertů. Zní to logicky a každý má asi svůj malý díl pravdy. Jedno vysvětlení však dosud nezaznělo. Nikdo z expertů totiž neodhalil, že výsledek, a dokonce i průběh londýnského turnaje byl dávno předurčen a napsán v šachových hvězdách...
 
Tvrdím, že o všem se rozhodlo už v době, když žádný z protagonistů londýnského turnaje ještě nebyl na světě: v roce 1946 na mezinárodním turnaji v Groningen. Také tam oba vedoucí hráči prohráli svou poslední partii - Botvinnik s Najdorfem, jeho pronásledovatel Euwe s Kotovem. Už vidím ty útrpné úšklebky nedůvěřivých čtenářů. A co má být? Zaprvé to není žádná novina, to ví každý, kdo se jen trochu zajímá o šachovou historii. A za druhé, takových příkladů, kdy dva vedoucí hráči svorně prohráli v posledním kole důležitého turnaje, by se dalo najít, a nejen v šachu, nepočítaně.
 
Vím, že šachisté jsou lidé racionálně uvažující, proto předpokládám, že až dosud jste byli k mým závěrům značně nedůvěřiví. Nepochybuji, že se mezi vámi najde dost takových, kteří budou mít nutkání na tomto místě text odložit jako naprostý blábol. Prosím o jediné: s odsudkem počkejte do té doby, než si přečtete celý článek. Ono těch souvislostí mezi turnaji v Groningen 1946 a v Londýně 2013 je totiž podstatně víc.
 
1/ Proč zrovna Londýn a Groningen?
Ač se to na první pohled nezdá, oba turnaje jsou srovnatelné jak co do sportovního významu, tak co se týká šachové úrovně, jimiž předčily ostatní turnaje své doby.
Londýn 2013: Turnaj kandidátů MS, vítěz si na podzim zahraje zápas o titul mistra světa. Groningen 1946 nemohl být oficiálním turnajem kandidátů, ty se v té době ještě nepořádaly. Přesto však jeho výsledek významně ovlivnil složení příštího turnaje o titul mistra světa, který se konal v Haagu a v Moskvě v roce 1948. Jeho účastníky se stali první tři vítězové groningenského turnaje Botvinnik, Euwe a Smyslov, doplnili je další dva příslušníci absolutní světové špičky Keres a Reshewsky.
 
2/ Kdo byli borci, kteří bojovali o prvenství?
Londýn 2013: Do posledního kola jde s těsným náskokem (můžeme-li tak nazvat lepší pomocné hodnocení) nastupující hvězda Magnus Carlsen. Podle ELO bodů je uznávanou světovou jedničkou, titul mistra světa v jeho sbírce úspěchů však dosud chybí. Jeho konkurent Vladimír Kramnik patří k úzké skupině nejvážnějších Carlsenových soupeřů. V minulosti mistrem světa už byl, poprvé se jím stal v roce 2000, když v zápase zcela nečekaně porazil jasného favorita, fenomenálního Garriho Kasparova. Právo Kramnika na zápas s Kasparovem bylo zpochybňováno, vybojoval si ho totiž Širov, ale s ním se Kasparov odmítl utkat.
Groningen 1946: Do posledního kola jde s půlbodovým náskokem nastupující hvězda Michail Botvinnik. V té době je již považován za nejsilnějšího šachistu světa a jeho cílem je získat světový titul. Jeho konkurent Max Euwe patří k úzké skupině nejvážnějších Botvinnikových soupeřů. V minulosti mistrem světa už byl, stal se jím v roce 1935, když v zápase zcela nečekaně porazil jasného favorita, fenomenálního Alexandra Aljechina. Také tenkrát bylo zpochybňováno Euweho právo na zápas s Aljechinem. Mnozí by na jeho místě raději viděli Capablancu, s ním se však Aljechin opakovaně odmítal utkat.
 
3/ Jaký byl průběh obou turnajů?
Londýn 2013: Magnus Carlsen je dlouho suverénní, vše nasvědčuje tomu, že si jde pro jasné vítězství. V závěru se však situace zdramatizuje, v posledních třech kolech do té doby neporažený favorit zaznamenává dvě nuly a celkově se v posledních sedmi partiích musí spokojit jen s padesátiprocentním bodovým ziskem.
Groningen 1946: Michail Botvinnik je dlouho suverénní, vše nasvědčuje tomu, že si jde pro jasné vítězství. V závěru se však situace zdramatizuje, v posledních sedmi kolech do té doby neporažený favorit prohrává tři partie a musí se v této části turnaje spokojit jen s padesátiprocentním bodovým ziskem.
 
4/ Kdo porazil vítěze turnaje v posledním kole?
Londýn 2013: Posledním Carlsenovým soupeřem je Peter Svidler. Nepatří k favoritům, ale v turnaji se mu mimořádně daří, výhrou nad lídrem v posledním kole korunuje svůj spolehlivý výkon. V turnaji končí třetí a zaznamenává jeden ze svých životních úspěchů.
Groningen 1946: Posledním Botvinnikovým soupeřem je Miguel Najdorf. Ani on nepatří k favoritům, i jemu se ale v turnaji mimořádně daří, výhrou nad lídrem v posledním kole korunuje svůj spolehlivý výkon. V turnaji dělí čtvrtou a pátou cenu a zaznamenává jeden ze svých životních úspěchů.
 
5/ Kdo zdržel pronásledovatele?
Londýn 2013: Kramnikovým soupeřem je nevyzpytatelný Vasilij Ivančuk. V turnaji se mu příliš nedaří, ale proti oběma favoritům se vytáhl. Dvě kola předtím zdolal do té doby neporaženého Carlsena, v posledním kole poráží i jeho konkurenta Kramnika. V turnaji končí předposlední, ze sedmi minizápasů vyhrál jen dva, oba proti vítězné dvojici.
Groningen 1946: Euweho soupeřem je nevyzpytatelný Alexandr Kotov. V turnaji se mu příliš nedaří, ale proti oběma favoritům se vytáhl. Ve 14. kole zdolal do té doby neporaženého Botvinnika, v posledním kole poráží i jeho konkurenta Euweho. V turnaji končí mezi 20 účastníky na skromném 10.-12. místě a může se pochlubit zajímavou bilancí: proti vítězům dosáhl skóre +2, proti outsiderům -2, přičemž dvě prohry mu uštědřili hráči z 18. a 20. místa výsledkové listiny.
 
6/ Jak probíhala poslední partie turnajových lídrů?
Tu Carlsenovu si šachoví příznivci jistě dobře pamatují. Carlsen je fyzicky i psychicky vyčerpán namáhavým turnajem, zejména předcházejícími dvěma partiemi s Ivančukem a Radjabovem (obě trvaly dohromady 179 tahů), k tomu se přidává stres, vyplývající z mimořádného významu této partie. Hraje svou oblíbenou variantu ve španělské hře, přesto ve snaze vyhrát za každou cenu se ve složitém postavení dostává do časové tísně, následkem toho v rozhodující chvíli chybuje a partii prohrává.
Velmi podobně probíhala i rozhodující partie Botvinnikova. Přečtěte si, o ní napsal Čs. šach v čísle 10-11/1946. Nejprve pozoruhodná poznámka k 8. tahu černého: „Na prvních 8 tahů spotřeboval Botvinnik hodinu času, a to v zahájení, které je mu tak zcela známé“ (hrála se Nimcovičova indická). Po 12. tahu komentář pokračuje: „Botvinnik v této partii není k poznání. Je docela zřetelné, že je příliš vyčerpán dlouho trvajícím turnajem a pak také významem této partie, která rozhodovala o první ceně,“ Nikoho asi už nepřekvapí, že i Botvinnik se záhy ocitá v časové tísni, chybuje a partii prohrává. Za zmínku stojí, že jak Carlsen, tak kdysi Botvinnik se ve své praxi do časových tísní prakticky nedostávali, tyto dvě partie patřily k výjimkám.
 
Stále ještě se vám zdá, že se jedná o náhodnou shodu dvou šachových turnajů, které jinak neměly nic společného? Pokud ano, podívejte se na poslední analogii, jakou by ani dramaturg nevymyslel.
 
7/ Osudné pole f4 v Carlsenově a Botvinnikově partii
Opět začněme Carlsenovou partií se Svidlerem. Komentátoři se shodují, že k rozhodujícímu obratu došlo v 31. tahu černého na poli f4. Tahem 31... Jf4! zahájil Svidler rozhodující útok, proti kterému Carlsen nenašel obranu.
A co partie Najdorf – Botvinnik z Groningen 1946? Také tam se sehrál významnou roli 31. tah černého na poli f4! Tahem 31... f5-f4 Botvinnik definitivně ztratil figuru a s ní jakékoli šance na záchranu partie.
 
Tak, a teď kritizujte a přesvědčte mě, že londýnský turnaj nebyl řízen samotnou bohyní Caissou přímo z šachového nebe. Přitom to stále není všechno. Zdráhám se tomu uvěřit, ale Caissa mi našeptává, že turnaje v Groningen 1946 a Londýně 2013 naznačily i pohled do budoucna. Vydám se tentokrát na hodně tenký led, protože následující řádky se týkají šachových událostí, které teprve přijdou.
 
Zápas o titul mistra světa: vsaďte na Carlsena!
Experti soudí, že nadcházející zápas Anand – Carlsen nemá jednoznačného favorita. Mnozí komentátoři, navzdory Carlsenově neotřesitelné pozici světové ratingové jedničky, favorizují spíše současného mistra světa, pro něhož mluví bohaté zápasové zkušenosti a domácí prostředí. Nevěřte tomu, ponouká neodbytná Caissa, a podívejte se znovu do historie. Když se stal Botvinnik v roce 1948 mistrem světa, bylo to přesně 13 let poté, co v roce 1935 tento titul vybojoval jeho groningenský soupeř Euwe.
Zápas Anand – Carlsen se odehraje ještě letos, neboli rovných 13 let poté, co se stal mistrem světa Carlsenův londýnský soupeř Kramnik. Vidíte tu shodu? Není co řešit, vsaďte na Carlsena!
 
Další šachový osud C. a K., aneb „Řekneme si to v roce 2028“
Jak jste se mohli sami přesvědčit, turnaje v Groningen 1946 a Londýně 2013 jsou natolik spjaté osudy jejich vítězů, že můžeme jít ještě dál a na příkladu Botvinnika a Euweho odhadnout další šachovou kariéru Carlsenovu a Kramnikovu. Naše prognóza je odvážná, ale jednoznačná: Carlsen si svůj budoucí titul udrží dlouhá léta, tak jako Botvinnik, který vládl světovému šachu (s dvěma krátkými přestávkami) od roku 1948 do roku 1963. Naproti tomu Kramnika čeká šachový osud Euweho: ještě řadu let bude patřit do nejužší světové špičky, mistrem světa se ale už nikdy nestane.
 
Už teď se těším na komentáře k tomuto blogu. Nejvíc samozřejmě na ty z roku 2028, kdy bude definitivně jasné, jestli nás Caissa nešálila.
 
Příloha:
Najdorf – Botvinnik, poslední kolo Groningen 1946: 1.d4 e6 2.c4 Jf6 3. Jc3 Sb4 4.Dc2 d5 5.cxd5 exd5 6.a3 Sxc3+ 7.bxc3 c5 8.Jf3 Da5 9.Jd2 Sd7 10.Jb3 Da4 11.Db2 Ja6 12.e3 c4 13.Jd2 0-0 14.Se2 b5 15.Sd1 Da5 16.Sc2 Vfe8 17.0-0 Vab8 18.Jf3 Dc7 19.Je5 Se6 20.f3 Jc5 21.Sd2 Ja4 22.Db1 Vb6 23.De1 Jd7 24.Dh4 Jf8 25.e4 f6 26.Jg4 Jg6 27.Dh5 Df7 28.Vae1 Vbb8 29.Je3 Je7 30.Dh4 f5 31.g4 f4 32.exd5 Jg6 33.dxe6 Vxe6 34.Sxg6 hxg6 35.Jg2 Vbe8 36.Vxe6 Vxe6 37.Jxf4 Vf6 38.Dg5 Jxc3 39.Sxc3 Vxf4 40.Kg2 1:0.
 
Carlsen – Svidler, poslední kolo Londýn 2013: 1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sb5 a6 4.Sa4 Jf6 5.0-0 Se7 6.d3 b5 7.Sb3 d6 8.a3 0-0 9.Jc3 Sb7 10.Sd2 Dd7 11.a4 Jd8 12.axb5 axb5 13.Vxa8 Vxa8 14.Je2 Je6 15.Jg3 c5 16.Jf5 Sd8 17.c4 bxc4 18.Sxc4 Sc7 19.Ve1 Ve8 20.Dc1 Jh5 21.g3 g6 22.Jh6+ Kg7 23.Jg5 Jxg5 24.Sxg5 d5 25.exd5 Sxd5 26.Jg4 Sf3 27.Sf6+ Kg8 28. Jh6+ Kf8 29.De3 Sb7 30.Sh4 Dh3 31.f3 Jf4 32.gxf4 Dxh4 33.Jxf7 Sxf3 34.Df2 Dg4+ 35.Dg3 exf4 36.Vxe8+ Kxe8 37.Dxg4 Sxg4 38.Jg5 h6 39.Jf7 h5 40.Jh6 Sd1 41.Kf2 f3 42.h3 Sf4 43.Jf7 g5 44.Ke1 g4 45.hxg4 hxg4 46.Kxd1 g3 47.Ke1 g2 48.Kf2 Sh2 0:1.
 
 

zobrazeno(5612x) | příspevky(7x)

formulář pro příspvěvky




kontrolní kód

příspěvky k článku

01.06.2013 22:27:13 | Luděk Sedlák

Děkuji za reakce a za pochvaly, včetně té, která se týkala dávného článku o cestě šachovým vlakem. Loni jsem si cestu zopakoval a i z ní mám spoustu zážitků šachových i nešachových, možná je někdy na tomto blogu ještě zmíním. Tentokrát mi to pravděpodobně nevyjde (přihlášen nejsem), ale pokud někdo váhá, zda jet či nejet - za sebe mohu jízdu vlakem jen doporučit, stojí to za to!

24.05.2013 18:21:23 | Petr

 Pane Sedláku, nejprve dovolte vyseknout hlubokou poklonu! Moc se mi tento článek líbil, tak moc, že jsem prohlížel a pročítal i starší články na Vašem blogu, ačkoli to tedy normálně opravdu nedělám. :-) Narazil jsem při tom na Vaši nádhernou ságu o cestě Šachovým vlakem. Pojedete i letos? 

22.05.2013 17:34:28 | Pavel

 Moc hezký blog! Vsadím tedy na Magnuse 

21.05.2013 18:46:16 | Jiří Horníček

Nechápu jak se v textu objevila velká písmena.

 

21.05.2013 18:44:17 | Jiří Horníček

Znamenitý postřeh co se týká partií!

Mnozí lidé zkoumali opakování historických mezníků. Například bouře několikrát zničily invazní loďstva, těsně před vyloděním se na ostrovy (Japonsko, Anglie).

S prognózou dlouhé doby panování budoucího šachového krále však nelze souhlasit. Pravdu měl spíše Švejk: „Kdysi byla třicetiletá válka, teď jsme dvakrát chytřejší, válka potrvá 15 let.“ Ukázalo se, že zrychlování událostí bylo v první polovině 20. století ještě silnější. I když připustíme, že válka byla rozdělena na dvě. Tím, že Versailleská mírová smlouva (1919 - nespravedlivá vůči Německu) položila základy k další - 2. světové válce.

Historie se opakuje. „Jednou jako tragédie, podruhé jako fraška“ je kniha slovinského filozofa Slavoje Žižeka. „Současný globální kapitalismus produkuje antagonismy natolik nesmiřitelné, že mu znemožňují, aby se reprodukoval donekonečna.“

Zkracování mezníků mezi významnými historickými událostmi vedlo také k očekávání konce světa 2012. V dnešní době se už měly zvraty, ovlivňující celý svět, konat každý měsíc.

Ovšem, pokrok nevidět, spíše se jedná o

Závod ke dnu

http://www.youtube.com/watch?v=6LBbvZ9Um18

a o

Zánik středních vrstev

http://www.youtube.com/watch?v=47_e9la-miU&feature=player_embedded

21.05.2013 18:17:34 | martin habina

 Na Jurově reakci je vidět, že ateisté neexistují. Jinak, úžasný článek!

21.05.2013 12:22:55 | Jirka Majer

Jsem neznaboh. K udržení duševní rovnováhy si vystačím s ideály humanismu, ale na šachovou bohyni hluboce věřím. :-)  Zejména, když Luděk přijde s tak přesvědčivými důkazy! Díky moc za hezký článek.

Untitled Document




www.praguechess.cz |
reserved by Pražská šachová společnost, o.s. | designed by pb | optimalized 1024x768 IE, FireFox