David Kaňovský

šachový mezinárodní mistr (ELO 2412), reprezentační trenér mládeže, šachový literát a publicista

Železný Plát, Nekonečný příběh a topinky s česnekem

[07.08.2009 22:40:56]

Je pár minut po půl desáté, červená lampička usazená nedaleko mého laptopu příjemné vrní, z otevřeného okna se sem a tam ozývají zbloudilé duše, vracející se do svých domovů. To mi silně připomíná Pardubice, tam podobných návratů i z mé vlastní strany bývalo požehnaně, ovšem spíše v ranních hodinách. Nicméně i o půl desáté dopoledne jsem měl neblahý pocit, že ne všechny hlasy, které mne probudily, patří lidem, kteří právě vstali a někam odchází. Letos jsme dostali skutečně krásný velký pokoj, hezky to vystihl Martin, když mi hned první den napsal, že máme pokoj s tanečním parketem. Jedinou drobnou nevýhodou bylo, že jsme přebývali prakticky hned vedle schodiště, navíc v prvním patře, rušivých ranních elementů tak bylo poměrně dost. Navíc jak se blížil konec Pardubic, tak tyto elementy rostly takměř exponenciální řadou. Úplně nejhorší však bylo ráno, kdy asi kolem deváté začaly přímo ve vedlejší místnosti (aneb býválém Áčku) hodní páni řemeslníci rozbíjet kachličky. Martin mě v tu chvíli předběhl asi o deset vteřin, když okamžitě vstal a šel jim naprosto nemilosrdně vynadat...

Dnešní moje partie s Vojtou skutečně nebyla příliš zajímavá. Na to, že jsem měl bílé figury, jsem ze zahájení získal asi takovou výhodu, jako když bílý ve francouzské vymění na d5 s tichou nabídkou remízy. Nějak mi tu chybí šťáva, cítím, že to prostě není ono. Snad za to může náročný dvojboj Pardubice-Olomouc, snad prostě momentálně nemám úplně dobrou formu.  Nebo spíše Pardubice jako takové. Přeci jen tamější mimošachový program je extrémně náročný, člověk má mnohdy problém všechno stíhat: Agricola (ta samozřejmě úplně nejvíce!:)), Bang!, Aktivity, Karaoké, plavání, běhání, popíjení s přáteli, hraní na kytaru, fotbálek,  šipky, kulečník, Harry Potter a Princ dvojí krve (ze kterého se i přes zkazky o nejtemnějším filmovém dílu zcela nečekaně vyklubala romantická komedie!:)) a to jsem určitě ještě na něco zapomněl. Je skoro s podivem, že člověk v tom denním i nočním zmatku ještě stíhá něco pozřít, natož pak sehrát každý den poměrně náročnou partii! Čím dál tím víc začínám mít pocit, že na tom skutečně něco je, když do Pardubic čím dál víc šachistů či šachistek jezdí pouze kvůli oné výše popisované mimošachové scéně. Asi to taky budu muset jednou zkusit... 

Přibližně před dvěma dny mne  zcela nečekaně a bez ohlášení napadly malé chlupaté potvůrky, v plné síle se k moci přihlásily právě dnes. Ještě štěstí, že jsem si s sebou vzal pánvičku a mohl na ně zaútočit trojitou dávkou topinek s česnekem (lépe řečeno s mnoha stroužky česneku).  Trochu mne překvapilo, že se z plotýnky začala linout poněkud nelibá vůně. Chvilku jsem to zkoumal, ale pak jsem to nechal být s tím, že je to nová pánev a musí se tím pádem trochu "zpracovat". Až po dosmažení všech topinek jsem přišel věci na kloub: ti blbci na spodní stranu pánve nalepili nějaký naprosto nepotřebný leták či co, pročež podle jeho poměrně zčernalého stavu jsem pochopil, co že to tam tak smrdělo... K této zdravé a nezdravé večeři zároveň jsem si navíc pustil jednu z nejkrásnějších moderních filmových pohádek, co znám, na vždy usměvavého Falca prostě nedám dopustit... Tak, tímto jsem dokončil první příspěvek na svůj nový blog a je mi fajn. Mám silný pocit, že budu ještě nějakou chvíli pracovat a pak se uložím do postýlky, uvařím si horký čaj a pustím si Nekonečný příběh II...