Pavel Matocha

předseda Pražské šachové společnosti
novinář a autor knih
Potíže s hrdiny a Castrovi vězni
kromě šachů holduje
fotbalu, tenisu a lakrosu

Géniové mimo zákon

[28.03.2010 23:15:27]

Dva pozoruhodné texty dvou pozoruhodných autorů popisují zázrak, jehož bychom všichni chtěli být svědky. A většina by k tomu ochotně propůjčila svoje tělo. Mluvím o panu Pollakovi z knihy Ulice zvaná Mamila od Viktora Fischla a o panu Pouchovi z kavárny U Nováků, respektive z eseje Vítězslava Houšky. Oba dva, pan Pollak i pan Poucha, byli zázrační šachisté. Šachovou teorii nikdy nestudovali, dokonce ani nevěděli, co je sicilská, co hra čtyř jezdců, co králův gambit, neměli ani šajnu o výhodě dvou střelců, o tom, že dáma snad lépe spolupracuje s jezdcem, že věž je třeba stavět za pěšce a ty zase na opačné barvy vlastního střelce. Nikdy nepřečetli jedinou šachovou knihu, nikdy neměli žádného šachového trenéra, a přesto poráželi prvotřídní šachisty i kandidáty mistra jak opilé kuželky.

Ukázku z Fischlovy knihy si můžete přečíst ve dvanáctém čísle Šachového týdeníku (pokud ho ještě neodebíráte, tak je zdarma a přihlásit se o něj můžete zde: http://www.praguechess.cz/sachovy_tydenik.php) a Houškův esej v druhém čísle magazínu Šach-Info (http://www.sachinfo.cz/).
Jak je možné, že šachový samorost a analfabet Bedřich Poucha vyhrál turnaj na sjezdu šachistů středočeského kraje a na velmi silně obsazeném turnaji v bleskovém šachu v Praze skončil druhý za mistrem Alstrem a porazil i mistra Opočenského?
Pan Pollak zase drtil šachově vzdělaného Oskara Rappaporta. Ten to nemohl pochopit, vztekal se a zuřil, až mu vysvětlil Max Himmerlfarb: „Réti řekl, že zlatým pravidlem šachu je, že vlastně neexistuje žádné zlaté pravidlo. A proto pan Pollak vyhrává.“
Nechme stranou, jestli mistr šachovnic, hypermodernista Richard Réti něco takového řekl. Beletrista a bývalý izraelský diplomat Viktor Fischl geniálního šachistu jen fabuluje. Ale Vítězslav Houška popisuje skutečnou pražskou figurku, kterou v šedesátých letech minulého století znal každý pravidelnější návštěvník kavárny U Nováků ve Vodičkově ulici.
Tyhle krásné pohádky pro dospělé, pohádky o lidech, Bohem obdařených nesmírným talentem, ale svým dětem nevyprávím. Ne že by ty pohádky byly nepravdivé, čas od času se mimořádná výjimka objeví, a navíc ukazují, že všechno nelze upoceně vydřít, že jsou věci mezi nebem a zemí. Jenže zároveň velikou část reality zamlčují. Pro většinu lidí platí, že nejprve musí pravidla a zákonitosti šachu poznat, porozumět jim, znát je a až potom – při vědomí Rétiho zlatého pravidla – se rozhodovat, jestli v dané konkrétní a mimořádné konstelaci není lepší to pravidlo porušit.

A platí to i pro Pollaka a Pouchu. Kdyby si dali tu práci a šachy studovali, poznali objevené zákonitosti a pravidla, mohli být reálnými mistry, velmistry a jeden z nich možná i mistrem světa. Takhle zůstali jen romantickými hrdiny mimo zákony šedesáti čtyř polí.

 

zobrazeno(6068x) | příspevky(7x)

vkládání nových příspěvků bylo pozastaveno

příspěvky k článku

13.04.2010 18:34:57 | Pavel Matocha

To víš, Katko, Jágr umí nejen dobře bruslit, ale i fotit

13.04.2010 12:45:50 | Katka

výborná fotka! 

31.03.2010 11:33:21 | Pavel Matocha

Díky, Lucko, Maestro Vítězslave, Pampalíno a Martino, potěšili jste mě!! Jsem rád, že nepíšu do zdi.

29.03.2010 23:13:09 | Martin

Zdravím Tě, Pavle! Znaje Tvé jiné texty, už dávno jsem si říkal, kdy napíšeš i sem. To úžasné "zázračné" téma mi vždy navodí příjemnou iracionální náladu, s úsměvem myslím na všelijaké ty skvosty, Bronštejna, Morphyho, Rimbauda, Cobaina či Caravaggia...kolik jich jen je. Ale protože mě nic duchaplného o té dojemné vzálenosti slov talent a úspěch nenapadá, píšu hlavně abych Tě pozdravil, poděkoval a že se těším na příště.

29.03.2010 19:58:54 | Pampalina

Pěkné, pohádky o pracovitosti a pevné vůli dětem určitě vyprávěj! Jen mě tak napadá, že Pollak ani Poucha třeba mistrem šachu být nechtěli a holdovali jiným krásám života... 

29.03.2010 14:30:02 | Vítězslav Houška

Maestro, blahopřeju Vám, že jste vykročil z Pražské šachové společnosti do společnosti šachových blogařů. Nepochybuju, že Vaším příchodem bude naše tvůrčí parta posílena o nové grády a svěží nápady. Váš premiérový příspěvek cajchnuju číslem 1, což převedeno mluvy slov znamená "Výborně".

29.03.2010 12:17:24 | Lucie

Naprosto souhlasím! Talent je jen začátek, jen jakýsi předpoklad. K úspěchu je třeba přidat hodně práce. Zeptejte se Davida Navary, zjevně nejtalentovanějšího českého šachisty, kolik hodin se denně či týdně šachům věnuje. Úspěch potřebuje štěstí a talent, ale hodně úsilí a odříkání a vytrvalosti také.

 

Untitled Document

starší články




ceskecasino.com

www.praguechess.cz |
reserved by Pražská šachová společnost, o.s. | designed by pb | optimalized 1024x768 IE, FireFox