David Kaňovský

šachový mezinárodní mistr (ELO 2412), reprezentační trenér mládeže, šachový literát a publicista

Pardubice, nikdy více aneb za rok zas a znovu

[31.07.2011 21:23:42]

            Přestože se mi na pardubickém Czech OPENU spíše nedaří než daří, ani letos jsem neodolal a v Pardubicích strávil jako každý rok druhou polovinu července. Měl jsem pocit, že právě letos by se mi v tamějším šachovém stánku mohlo dařit. A skutečně to nebylo až tak daleko od pravdy…

            Letos jsem si ještě před hlavním A-turnajem zahrál tradiční MČR družstev, a to za svůj domácí oddíl A64 Grygov. V sestavě IM David Kaňovský, FM Karel Malinovský, Jan Havlík, IM Richard Biolek jr. a Michal Hrabal (který byl zároveň kapitánem družstva) jsme si chtěli hlavně dobře zahrát, ale samozřejmě jsme zároveň chtěli bojovat o kovy nejcennější. Nakonec z toho bylo konečné 8. místo (5. místo v rámci MČR), což není špatné, ale určitě jsme pomýšleli na lepší umístění. Nejlepší výsledek udělal jediný host v družstvu Honza Havlík.
            Já jsem si dal v prvním kole pauzu, další čtyři kola jsem vyhrál a měl jsem tudíž našlápnuto k pěkném individuálnímu výsledku. Bohužel poslední den jsem totálně vybouchl: 0/2 znamenalo nejen to, že jsem pokazil výsledek sobě i družstvu (za což se mu tímto také dodatečně omlouvám), ale také to, že jsem místo +10 bodů do ELA odepsal asi 2 bodíky…
 
            V hlavním turnaji jsem rovněž začal poměrně dobře: ze šesti kol jsem vybojoval 4 body včetně tří remíz se silnějšími soupeři. Navíc partie s Jirkou Štočkem byla myslím si divácky velmi atraktivní. Bohužel i tentokrát jsem totálně nezvládl poslední třetinu. V sedmém kole jsem bílými dostal slabšího soupeře. Místo toho, abych se pořádně připravil a zahrál to, co hraji nejčastěji, to znamená 1.e4, jsem se v přípravě z nějakého prazvláštního důvodu rozhodl pro 1.b3. Zřejmě „aby se tvořilo“. Vybral jsem si navíc poněkud pochybnou variantu a asi po deseti tazích jsem neodolal zajímavé, avšak zřejmě úplně zbytečné oběti figury. Navíc jsem hned v dalším tahu asi po dvou minutách zahrál něco jiného, než jsem původně plánoval, a partie tak šla po 12 tazích s prominutím do prdele. Soupeř pak zcela jednoduchými tahy dokončil vývin a zbyla mu čistá figura navíc. V 25. tahu mi tak nezbylo než se vzdát. Čili kdybych na začátku partie soupeři řekl, že mu daruji bod, tak by to bylo prakticky úplně to samé…
            To, že jsem prohrál i další kolo, bylo částečně zapříčiněno předchozí prohrou. Avšak tentokrát to alespoň byla zajímavá partie, kterou hrál soupeř navíc opravdu dobře. Nicméně znovu jsem si bílými se slabším soupeřem zcela zbytečně vybral riskantní gambitovou variantu. V posledním kole jsem dal remízu bez hry, opravdu jsem už neměl chuť se na šachové figurky ani podívat.
            Konečný výsledek 4,5b je jednoduše řečeno tragický. Nebo minimálně hodně špatný. Prohra ze sedmého kola mě mrzí o to víc, že v případě výhry bych zcela reálně bojoval o velmistrovskou normu…
 
            Někdy v dubnu jsem stránkách Olomouckého šachového svazu prohlásil, že sezóna družstev se mi sice nevydařila, ale že ještě do konce tohoto roku bude mít Grygov dalšího velmistra. Dnes musím pokorně napsat, že bohužel nebude. I kdyby se mi náhodou podařilo splnit normu teď během Olomouckého šachového léta, tak na hranici 2500 ELO ztrácím už více než 30 bodů, což během jednoho turnaje opravdu nezískám…
 
            Šancí jsem měl letos několik, dokonce jsem minimálně jednou byl hodně blízko (konkrétně ve Frýdku, kde jsem v osmém kole nevyhrál jasně lepší pozici s téměř hodinovým náskokem!). Ale nějak mi uniká. A nejen to: od loňské Olomouce se mi vlastně nepovedlo sehrát žádný turnaj (včetně soutěží družstev), se kterým bych byl spokojený. Nevím. Je možné, že už celý jeden rok nedokážu, jak se říká, chytit formu? Nebo chci naopak až moc? Nevím… Každopádně něco asi bude špatně a budu se muset řádně zamyslet nad tím, co to je…
 
            Na závěr pardubického turnaje mne přepadla možná největší šachová krize, kterou jsem zatím zažil. Vůbec jsem neměl na šachy chuť, dokonce jsem chtěl turnaj vzdát a nenechat se na poslední kolo ani nalosovat.
            Rozhodně to ovšem neznamená, že bych si přestal věřit. Právě naopak: vím, že na velmistra mám a že velmistrovský titul rozhodně CHCI. A vím, že ho mít BUDU! Jenom to zřejmě potrvá o něco déle, než jsem si myslel. Pěkně to vystihla moje přítelkyně: všemocné univerzum mě prostě zkouší, jestli ten titul dokážu chtít i přes všechny tyto neúspěchy. Tedy ještě jednou opakuji: CHCI!!!! A ještě letos a celý další rok a třeba i ten další a další všem dokážu, že to tak skutečně je!…  
 
            Co říci závěrem? V době, kdy tento článek píšu, už krize jakž takž přešla. Uvědomil jsem si, že i když se mi zřejmě nepodaří splnit mé předsevzetí (tzn. že do 25 let včetně budu velmistrem), jsem toho jako šachista i tak zatím dokázal poměrně dost. A to nejen jako hráč, ale snad i jako trenér. Navíc si v životě nemám nač stěžovat: jsem zdravý, studuji školu, která mě baví, mám spoustu přátel a známých, nejlepšího tátu na světě a hlavně tu nejúžasnější přítelkyni, kterou mi poslalo snad samo nebe. Když si všechno tohle uvědomím, tak si říkám, že velmistrovský titul je sice fajn, ale na světě jsou mnohem důležitější věci…
 
            Rada na závěr je tedy pro Mě i pro Vás jednoduchá: nelpěte příliš na tom, co chcete, ale užívejte si to, co máte. To, co chcete, přijde ve správný čas samo. Pokud tomu ovšem dostatečně věříte…

 

 

zobrazeno(18192x) | příspevky(15x)

vkládání nových příspěvků bylo pozastaveno

příspěvky k článku

03.02.2012 14:36:10 | borda

Tady fakt zdechl pes...

18.01.2012 09:03:10 | důchodce

Vážený pane,to není jen tak si založit blog a potom skoro nic nenapsat ! Pane,s tím jsou spojeny i nějaké povinnosti vůči šachové veřejnosti ! I ten darebák Žilka už píše častěji než vy. Jděte prosím vás do sebe a zkuste už něco vyplodit. Děkuji za pochopení.

02.01.2012 14:56:35 | robert

 Doufám, že píše knihu.

01.01.2012 20:44:50 | Tichý P.

Skoro půl roku jsi v krizi a nikde žádný článek !?! To si začal chlastat,nebo jezdit na kole,či co ?

07.08.2011 11:51:50 | dejf721

Díky za pěkné příspěvky. Co se týče toho 1.b3: podle mě je hlavní ideou skutečně to, aby se tvořilo, jelikož i po 1.b3 může na šachovnici vzniknout spoustu různých struktur a schémat. Ale samozřejmě to má i své mínusy, černý má hned několik cest, jak celkem bez problémů vyrovnat. Co se týče té "konečné": jistě, netvrdím, že titul GM je pro mě maximální hranice, ale je to takový spíš postupný cíl...:)

Jinak tento článek po pravdě vznikl především proto, abych se určitým způsobem dostal z krize... Někdo se z krize dostává pitím, někdo třeba sportem a já psaním...:)

05.08.2011 10:33:27 | Bond(James)

No 1.b3 se spíše hraje s myšlenkou po ..d5 tam vrazit d3 a e4, pokud na to černý není připravený (jako já onehdy nebyl na Koníkovi) tak do toho spadne ani neví jak.

05.08.2011 00:16:26 | emil

Podle mého se jedná o pěkný článek. K zamyšlení i pro ty, kteří neaspirují ani na GM, ani nehrají DG. 

04.08.2011 23:02:57 | Pavel Háse

Myslím, že velmistra určitě uhrajete - máte na to a tak je to "jen" otázka času. Ale ... to má být jako konečná? Možná by to chtělo nějaký další cíl :). 1.b3 je divné zahájení, sám ho občas také hraji. Když to černý postaví solidně s d5, nakonec asi není lepší cesta, jak z toho udělat DG bez Sg5 .. Ty novoromantické ideje s f4 mi připadají špatné - možná to je tím, že jim nerozumím - ale když jsem si v rámci přípravy přehrával nějaké partie, tak tam, kde se bílý takto vyhýbal DG, stál obvykle podezřele.

03.08.2011 18:04:37 | Jirka Majer

: AC, Bond  

03.08.2011 09:59:18 | Kuba

Naopak, pokory vidím v blogu až až .. zároveň s odhodlaností a chutí do šachů, boje, života, jen tak dál!

02.08.2011 10:11:37 | Bond(James)

No tak to při vší sprostosti je geniální příspěvek. Sorry za to, že se směju

01.08.2011 23:18:26 | AC Frehley

Velmistrem nebudeš nikdy a starou ti opíchá nějakej fotbalista zatímco se budeš připravovat na počítači.
 

zdraví univerzum

01.08.2011 18:26:20 | L

Na můj vkus až příliš sebestředně napsáno. Pan Matocha zde hledá pravdu a nikoliv uspokojení vlastní samolibosti. V blogu Davida Navary je daleko více pokory.

01.08.2011 15:20:16 | dejf721

Tak to rozhodně...:) Navíc toto se mi stalo už několikrát, vždycky jsem si pak řekl, že už nikdy žádnou takovou variantu hrát nebudu, ale zatím se mi to ještě nikdy nepodařilo dodržet...:):):)

01.08.2011 10:56:18 | Bond(James)

No jak je vidět, tak i na velmistrovské úrovni lidi nedodržují základní pravidla šachové psychologie - např. nikdy nehrát neobehranou variantu jen abych překvapil soupeře, většinou tím překvapím jen sám sebe

Untitled Document



ceskecasino.com

www.praguechess.cz |
reserved by Pražská šachová společnost, o.s. | designed by pb | optimalized 1024x768 IE, FireFox