nejlepší slovenský šachista, středoškolský učitel a teolog
[14.01.2013 08:16:32]
Nedávno mi ukradli peňaženku. V Břeclavi, keď som prestupoval na vlak na Ostravu. Po úvodnom šoku a zmätku, keď mi vlastne nebolo jasné, či sa z břeclavskej stanice dostanem niekam, kde mi požičajú na vlak, vkráčal do môjho vnútra zvláštny pocit. Pocit ľahkosti. Odkiaľ sa vzal?
Viete, vlastním šestnásť kľúčov. Tri od pivnice, tri od domu, sedem od jednej práce, tri od druhej. Zašiel som do kľúčovej služby a kúpil si umelohmotné označovače, ale toľko rôznych farieb vlastne ani nemali. Vzal som teda i ružovú a trblietkovo zlatú. Vlastním trinásť hesiel. Jedno do mailu, druhé do druhého mailu, tretie na Facebook, štvrté do Teamlabu, piate na NSS, šieste na Skype, siedme do firemného mailu, ôsme do školského mailu, deviate do internetbankingu, desiate do elektronickej triednej knihy, jedenáste do EduPage, dvanáste do školského systému a trináste na samotný počítač. A to ešte nerátam piny a obrazce, ktoré neistou rukou čmáram na svoj smartphone.
Vlastním občiansky preukaz, vodičský preukaz, kartičku poistenca, ITIC, električenku, kartu do knižnice, kartu do plavárne, GRID kartu, najrozličnejšie zmluvy ohľadom bytu, elektriny, tepla, nájomného, internetu, telefónu, poistenia, sporenia a neviem ešte aké dokumenty, ktoré upravujú moje súradnice v sieti sveta. Mám dva počítače, dva telefóny, foťák, nabíjačky od jedného, druhého i tretieho, diktafón; mám dokonca i čítačku kníh. Denne prečítam tisícky slov. Otvorím desiatky internetových stránok. Použijem desiatky počítačových programov. Noviny. Šachové noviny. Chat. Chessbase.
Všetky tieto prístroje a heslá a kartičky a kľúče a programy a písmenká sa napchali medzi mňa a nahý svet. Odtlačili to teplé a pulzujúce a krásne kamsi na horizont. Za mojím domom je trať a za ňou vinice. Občas neskoro večer vstanem od klávesnice, prebehnem načierno trať, poskakujúc po smolou natrených podvaloch, vojdem do viníc, skloním sa až k zemi, zdvihnem voňajúcu hrudu a celkom pomaly ju medzi prstami roztlačím na prach. A Veľký Voz nado mnou sa smeje.
17.01.2013 18:31:21 | marki
Ďakujem za komentáre a pochvaly Z Břeclavi som sa napokon dostal jednoducho; našiel som voľne pohodené v batohu 4 eurá, ktoré mi práve stačili na cestu do Brna. (Verte-neverte, cesta stojí presne 4 eurá.)
Takže žiadne tajné cesty zamknutý na toaletách...
17.01.2013 16:47:08 | JP
U mňa by to neskončilo iba stratou peňaženky. Ja mám doslova smolné série.
Posledná séria, ktorá sa odohrala v priebehu pár minút :
- U zviazaného časopisu Šachový týdeník zabudli na tvrdý a priesvitný obal
- Bankomat mi "zožral" platobnú kartu
- Išiel som s balíkom s online hodinami do Tesca a "pípal" som pri každom vstupe a výstupe na pohyblivé schody
- Jedny hodiny boli nefunkčné ( išiel čas iba bielemu )
PS.
Zaujímalo by ma, ako ste sa dostali nakoniec z Břeclavi ...
17.01.2013 15:21:43 | rudazostravi
Před chvíli jsem dočetl blog pana Němce a dopsal k článku svůj názor a v okamžiku, když jsem to vše odpálil startem do světa informací, přišla mi do hlavy myšlenka, že bych si měl jít spravit náladu k Jánovi. No, nic lepšího mi dnes nemohlo přijít na mysl! Jako starý pes už silně pociťuji kácení v okolí mého lesa - přeloženo, za rok absolvuji stále více pohřbů svých přátel a známých a spolupracovníků. Právě před týdnem jsem v tuto dobu zahajoval svůj letošní první. Spolupracovník v důchodu. 64 let. Za dva měsíce od diagnózy to měl za sebou. Kostel. Moderní. V jiné vsi. A kupodivu dva kněží. Každý z jiné odnože víry, jeden domácí, druhý spolužák zemřelého. Byli skvělí oba, nestrašili čerty v pekle, to jsem za rok uplynulý jako neaktivní (nevěřící) nezažil na žádném funusu. A pan Markoš je minimálně stejně výtečný!
14.01.2013 23:28:23 | Pavel
Bodejž by se nesmál :-)
14.01.2013 21:01:45 | Homunkulus
Aneb velbloud a ucho jehly. Ano, je to přesně tak a je to boj, který nekončí.
14.01.2013 15:28:55 | Inconnu
Ano, problémy jsou známé. Ale jak to řešit bez "snížení standardu"?
14.01.2013 09:12:42 | Jirka Majer
Touha po informacích je droga. Útěk do přírody je pak pudem sebezáchovy. Bohužel z přírody se člověk vrací znovu s obnovenou chutí po informacích. Je to začarovaný kruh.
14.01.2013 08:59:33 | Magdaléna
Děkuji!
O trinástich heslách a o vinici