Pavel Matocha

předseda Pražské šachové společnosti
novinář a autor knih
Potíže s hrdiny a Castrovi vězni
kromě šachů holduje
fotbalu, tenisu a lakrosu

Drzí novináři – Poznámky z Ruska 3

[29.05.2012 18:56:45]

„Nehrajeme tu proto, abychom bavili diváky, ale abychom bojovali o titul šachového mistra světa,“ odpovídal na tiskové konferenci po dvanácté partii Boris Gelfand. Novináři dávali oběma hráčům najevo, že bezkrevné remízy do třiceti tahů, z nichž jen pár je mimo teorii zahájení a mimo vynucené varianty, není to, co šachový svět od zápasu očekával.

„Pro mě to byly zajímavé a bojovné partie,“ dodal obhájce titulu Viswanathan Anand.
A jak je to ve skutečnosti? Jako v tom židovském vtipu. Pravdu má Gelfand, Anand i novináři.
Stát se mistrem světa je nejvyšším možným vrcholem v kariéře šachisty a od konce devatenáctého století do dnešních dnů této šachové nirvány dosáhlo jen patnáct šachistů. Pokud Gelfand ve středu 30. května 2012 vyhraje, může být šestnáctým. Při zápase o mistra světa prostě jdou všechny parádičky stranou.
Stejně tak je očividné, že oba velmistři bojují ze všech sil. Zvláště Boris Gelfand působil po posledních dvou partiích, kdy jsem ho viděl na živo, totálně vyčerpaně. Jako běžec po maratónu.
Zároveň však platí, že asi žádnou z těch dvanácti klasických partií se nebudou těšit šachoví fanoušci. Žádná se nedostane do žádného výběru nejkrásnějších partií století, desetiletí či roku.
 
Moderátorka tiskové konference Anastasia Karlovič a vyzyvatel Boris Gelfand
Po dvanácti partiích je stav 6-6, každý z hráčů vyhrál pouze jednou. Zítra budeme poprvé v historii sledovat, jak se o titulu mistra světa rozhoduje v tie-breaku, dokonce možná až v bleskových partiích. Máme se stydět před historií? Máme být hrdí, že jdeme s dobou?
Udrží-li Gelfand první čtyři rapid partie, může se stát cokoliv. Stejně jako při penaltách, ani při blickách už neplatí, že vyhraje lepší. Snad ten šťastnější. Snad ten, kterého si bude přát bohyně šachu Caissa.
„Někteří fotbaloví trenéři tvrdí, že penalty se nedají natrénovat, jiní si myslí, že dají. Co si vy myslíte o tie-breaku v šachách, dají se o volném dni blicky natrénovat, připravit se na ně?“ ptal se hráčů po dvanácté partii nizozemský novinář Peter Doggers ze serveru Chess Vibes.
„V šachách, Petře, nevím. Ale ve fotbale máme jako diváci problém, že všichni holandští trenéři si myslí, že penalty se natrénovat dají a snaží se devadesát minut i prodloužení ubránit na 0:0, aby pak vyhráli právě na penalty,“ vrátil šťouchanec Boris Gelfand.
 
Nizozemský novinář Peter Dogger trčí v první řadě (třetí zprava)
 

zobrazeno(6688x) | příspevky(1x)

formulář pro příspvěvky




kontrolní kód

příspěvky k článku

30.05.2012 11:16:19 | KhanKar

Šachy umí hrát oba,teď už je to jen a jen o psychice....................stejně jako u penalt.

Untitled Document




www.praguechess.cz |
reserved by Pražská šachová společnost, o.s. | designed by pb | optimalized 1024x768 IE, FireFox