Robert Cvek

šachový velmistr (ELO 2494)
spoluautor knih Lázeňské rošády a Rošády pod Špilberkem
kulturista

3+1

[10.02.2012 18:41:29]

 

O povrchnosti


 

V dnešní době se nabízí jedna důležitá otázka: jak rychle hrát vážnou partii? Doba pečetění a dlouhého hracího tempa je dávno fuč, takže co teď? Je lepší pořádný seriózní šach, přemýšlet nad každým tahem, hledat plány (nejlepší) a provádět je co nejpřesněji anebo raději tam namrskat něco mlžného, ve hodný moment všechno zamotat a pak soupeře ošidit? Zřejmě ani jedno, ani druhé anebo vybrat si to, co přináší výsledek.

Hodina a půl na partii plus půl minuta na tah je určitě méně než dvě hodiny (na 40 tahů). Časově to není zase tak velký rozdíl, ale velký rozdíl je, když máte na deset tahů pět minut (bez přídavku) a nemusíte zapisovat, ale plně se koncentrovat na partii anebo mít na deset tahů půl minutu za tah. Časově je to samé, ale při půl minutě musíte partii zapisovat a to citelně sráží koncentraci (i trochu času). Někteří hráči to řeší tak, že si partii zapisují jako „morseovku“ a někteří pak vůbec. A nebo taky časté řešení: hrát rychle (rozuměj povrchně) a do časovky anebo jenom náznaku časovky se nedostat.

Půl hodina po čtyřicátém tahu je samozřejmě vysvobození, ale pouze to přináší další „nervový tlak“ na věci příští tj. co nevidět bude velké půlminutové finále.

Jsem zastáncem hlubokého šachu a varuji před povrchností v šachu. Ovšem musím uznat, že někdy udělat rychlý tah/tahy je daleko rozumnější, než hledat bludný šutr a naleznout ho. „Nejhorší“ bývá usilovně nad něčím přemýšlet (třeba 20minut) a pak to stejně nezahrát (anebo jako „bonus“ zahrát něco nepromyšleného, prohrávajícího). Nejenom, že hodně času je pryč, ale padá i psychika. Pak se velmi zvyšuje pravděpodobnost chyby.

Myslím si, že dnešní šach tak trochu povrchnosti přeje a musíme si na to prostě zvyknout a začlenit to do své výzbroje.

 


 


 

Studie


 

Řešit či neřešit? Toť otázka...

Samozřejmě, že řešit, ale...ale povězme si něco o výhodě tréninku řešení studií a nevýhodě. Výhoda: zcela konkrétní hra, musíte najít přesnou variantu (myšlenku!) vedoucí k výhře nebo remíze. Musíte mít přesný PV a velkou fantasii, neznáte-li hlavní myšlenku studie. Musíte mít velkou představivost a schopnost si naslepo představit určité pozice (při delší studii) a někdy velkou vytrvalost... .

Nevýhoda: žádné hodnocení pozice, ve studiích je jasné (pokud tedy nemáte zadání a nevíte zda máte vyhrát či remízovat). Žádné strategické plány, lavírování a shromažďování malých výhod.

Závěr: studie jsou výborné pro konkrétní trénink šachů tj. pro ty hráče co mají problém s konkrétní hrou, nebo taky, „hrou na tělo“.

A pro koho studie není? Pro líné.


 


 


 

Recenze na šachovou knihu


 

V dnešní době vychází docela dost šachových knih. Myslím si, že každý si vybere dle přání a požadavků, výběr je opravdu pestrý. Nechtěl bych zde nějaké knihy kritizovat (mimochodem většina jich je přinejmenším dobrých), jelikož by to bylo velmi krátkozraké. Proč? Jelikož vždy záleží na tom, co chce čtenář, jakou má šachovou sílu a taky, zda se chce zdokonalovat (a co) anebo se jenom šachem bavit. Jsou knihy, kde se autoři lopotili roky a knihy jsou všeobecně uznávané a pak některé „povrchní“, hotové za pár týdnů/měsíců, které se obecně nedoporučují. Ale našel bych dost šachistů, kterým by daleko více přinesla kniha „odsouzená“ na blacklistu, než „celoživotní“ práce mudrce. Určitě bych nedoporučil hráči s elem 2100 aby studoval Dvoreckého Endgame manual, zatímco pro hráče 2400+ to bude znamenitá kniha. Stejně tak bych nedoporučoval studovat Lázeňské rošády v procesu tréninku, ale po večeři se pobavit, proč ne?

Vřele doporučuji si recenze na knihy letmo přečíst, ale hlavně si každou zajímavou (novou) knihu prolistovat (je-li ta možnost) a vlastní rozum (a emoce) vám dá odpověď, zda je to kniha pro vás.

V poslední době mě velmi zaujala tato kniha:


 

V.Popov: ŠACHY práce nad chybami, Moskva 2010 (asi 220 stránek) tj. jde o ruskou verzi, anglická je myslím o něco rozšířenější.


 

Autor (trenér sester Nadi a Táni Kosincevých a dalších silných hráček/hráčů) podává ve 20ti lekcích základní šachové témata a typické chyby v nich. Například: Ocenění pozice, hra figurami, výměna, přechod do koncovky, protihra u soupeře, hluboký propočet atd.

Autor velmi hezkým stylem zpracovává každé téma. Začíná vždy pozicí, kde na dané (strategické) téma nějaký velmi silný hráč udělal chybu. Dále pokračuje typovými příklady, u kterých je zadání a je na vás, jak si s tím poradíte. Pod diagramem je ukázáno jak se chybovalo (často autor ukazuje na svých svěřenkyních) a navržen správný postup + slovní vysvětlení. Důležité věci jsou pak zvýrazněny. V každé kapitole je vysvětleno jak se zlepšovat a co je důležité a čím bychom se měli řídit.

Sympatické je, že autor ukazuje také pozice, které Naďa s Táňou řešily a kde měly problémy. Vždy na konci každé kapitoly je minimálně 6příkladů, kde se můžete otestovat a zjistit tak, jak rozumíte danému tématu (a zjistit zda jste testem prošli). Diagramů na řešení (a taky na rozehrávání partií) je dostatek.

Kniha je napsána velmi jasně a srozumitelně, stylem, který se mi velmi zamlouvá. Každý šachista zjistí, které téma mu dělá problémy a naopak, co je jeho silnou stránkou.

Myslím si, že kniha je zhruba pro hráče s elem od 2100 do 2400, ale samozřejmě, není na škodu i pro silnější hráče (i slabší). Jelikož často je šachista rozkouskován na elementy, ze kterých je tvořen celek. A často nejsou elementy 2400, 2400 atd. ale například: zahájení 2500, střední hra 2500 a koncovka 2100. A jdeme-li ještě podrobněji, zjistíme, že určité šachové prvky převažují nad jinými. Platí: poznej sám sebe! A to tato kniha vrchovatě splňuje. Hodí se i pro trenéry, kteří z ní mohou čerpat skvělé materiály. Šachy jsou konec konců o odstraňování svých chyb, ale abyste je odstranili, je třeba je nejprve naleznout a určitě jich bude přehršle.

Závěrem bych chtěl napsat, že i na tomto „veledílu“ jsem našel kaňky, tj. pozice, které nejsou tak „jasné“ jak se zprvu zdají a autor hodnotí, ale o to je mi ta kniha sympatičtější. Protože nutí hráče opravdu přemýšlet (vyvrátit či zpřesnit ukázku vyžaduje jistou snahu a úsilí). Z knihy jde cítit, že šachové motory ji minuly jak jen mohly, což je v dnešní době něco fantastického!

Vřele doporučuji, hlavně pro tu hrstičku šachistů, co se chtějí zlepšovat vlastní, tvrdou, prací. Na čtení po večeři vleže, to moc není.


 


 

A nakonec jedna studie pro pobavení


 

B: Ka7, Dc2, Jd5, Jf5 P:a3,b3,h3

Č: Ke5, De8, Jd7, Jf7,Sf3 P:a5,c4,h7,h6,h4

BNT vyhraje

(Pomoc při řešení: jezdec skáče do elka)

 

zobrazeno(11788x) | příspevky(6x)

vkládání nových příspěvků bylo pozastaveno

příspěvky k článku

14.03.2012 23:48:44 | Pavel Háse

Nechci sem psát celou variantu a brát někemu potěšení vyluštit si to sám. Jen uvedu, jak vypadá pozice po 16.černého "rybí" varianty - bral jsem to rychle, kdybych nechal motoru více času, možná by postup ještě vylepšil: Ka7, Dg8, Pa3, h4 - Kc5, Ja4, e5, Pb2 ... (FEN:6Q1/K7/8/2k1n3/n6P/P7/1p6/8 w - - 0 16) - hodnocení stále nic extra, 2,34 - to je u takové silně zjednodušené pozice na pováženou, mít něco podobného v korespondenční partii, asi bych se pokoušel vyanalyzovat až do výhry, protože hodnocení motorů v takovýchto koncovkách bývají někdy dost nepřesná.

14.03.2012 23:39:22 | Pavel Háse

Hodnocení počítače u studie sice nevypadá přesvědčivě, ale ty tahy jsou prakticky jediné. Jinak hrozí 1.-Db8+ a mat a kromě toho má černý v počáteční pozici střelce navíc. O nic jiného, než dobrání černé dámy asi nejde, to je jediný motiv. I když to hodnocení nevypadá v 1.tahu zase tak přesvědčivě, motor správné tahy najde a s dalšími tahy i to hodnocení začne stoupat. Ty lehké figury nemají souhru, počítač to prostě za bílé "snadno" vyhraje, zvlášť, když má tablebáze - jinak hrozí, že by černý mohl postavit tu známou pevnost Sg7 Je5 Kh8, například. Rybka například hledá protišance ve volném pěšci b za cenu nedobrání bílého jezdce, ale než jsem napsal tuto poznámku, nyní již ukazuje hodnocení 2,47 za bílé (při 7.tahu černého, tablebáze mám 345komplet i nějaké 6, ty však hlavně S a V s p, kvůli korespondenčním koncovkám). Člověk by se s tou koncovkou asi ještě pořádně nadřel, i když, na druhé straně by měl zase slušnou šanci, že soupeř, též člověk, nějaké to vyšachování přehlédne.

Jinak, kdy by chtěl zkoušet s jiným motorem, tak FEN: 4q3/K2n1n1p/7p/p2NkN2/2p4p/PP3b1P/2Q5/8 w - - 0 0

12.02.2012 19:58:49 | Robert Cvek

Jirka Majer: :-) ano je tam jeden big problém, je to jedna z mála studií (moc jsem jich zatím neřešil) kde jsem si nebyl jist v hodnocení jedné varianty. Možná té, co hlásá Houdini. Je to pro pobavení, ale takové, kde je třeba usilovně analyzovat, aby jeden zjistil jak to vlastně celé je.

12.02.2012 19:11:59 | Jirka Majer

Roberte, marně si lámu hlavu s vyřešením studie. Ani Vaše nápověda, ani přítel H1.5 mě nepomohli. H1.5 sice uvádí variantu s odloženou dobírkou černé dámy, ale nic přesvědčivého. Hlavně postrádám v tom počítačovém řešení nějaký hezký motiv. Dovíme se (až doba uzraje) řešení?

11.02.2012 14:52:44 | Vladimir

Tak som si tu knizku teda objednal. Do postele, vleze  a tesne pre spanim. Takze sa nikto nemusi obavat mojho neocakavaneho zlepsenia...

11.02.2012 09:49:51 | Jirka Majer

Přečteno letmo, v sedě a při snídani.  Ještě dnes plánuji druhé čtení -  za příznivější časové konstelace.

Untitled Document



ceskecasino.com

www.praguechess.cz |
reserved by Pražská šachová společnost, o.s. | designed by pb | optimalized 1024x768 IE, FireFox